17. prosince

Mt 1,1-17
Rodokmen Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahámova. Abrahám byl otec Izákův, Izák otec Jakubův, Jakub otec Judy a jeho bratří. Juda byl otec Fáresa a Záry – jejich (matka) byla Tamar. Fáres byl otec Chesronův, Chesron otec Aramův, Aram otec Aminadabův, Aminadab otec Násónův, Násón otec Salmónův, Salmón otec Boazův – jeho (matka) byla Rachab. Boaz byl otec Obédův – jeho (matka) byla Rút. Obéd byl otec Jesseův, Jesse otec krále Davida. David byl otec Šalomounův – jeho (matka) byla žena Uriášova. Šalomoun byl otec Rechabeamův, Rechabeam otec Abijáhův, Abijáh otec Asafův, Asaf otec Josafatův, Josafat otec Jorámův, Jorám otec Uzijáhův, Uzijáh otec Jotamův, Jotam otec Achazův, Achaz otec Ezechiášův, Ezechiáš otec Manasesův, Manases otec Ámonův, Ámon otec Jošíjáhův, Jošíjáh otec Jechonjáhův a jeho bratří za babylónského vyhnanství. Po babylónském vyhnanství Jechonjáh byl otec Šealtielův, Šealtiel byl otec Zorobábelův, Zorobábel byl otec Abiudův, Abiud Eliakimův, Eliakim Azórův, Azór Sádókův, Sádók Achimův, Achim Eliudův, Eliud  Eleazarův, Eleazar Matanův, Matan Jakubův, Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Dohromady je to tedy od Abraháma po Davida čtrnáct členů rodokmenu, od Davida až po babylónské vyhnanství čtrnáct a od babylónského vyhnanství až ke Kristu čtrnáct.

Listina rodu

Dnešní evangelium uvádí mužské předky Ježíše. Pro mnohé nezáživný seznam čtyřiceti dvou pokolení hebrejských jmen. Evangelista prokazuje Ježíšův původ od praotce Izraele, přes největšího krále až k pěstounovi syna Božího.

Mohou mnozí naši současníci vůbec pochopit popis Hospodina jako milosrdného a milostivého otce, když sami vůbec nemají takovou zkušenost, nevyrůstali s otcem třeba již v druhé generaci?

Můj tatínek před několika týdny zemřel. Byli jsme si hodně blízcí. Jako nejmladší ze tří synů jsem nejdéle zůstal ve společné domácnosti a po založení vlastní rodiny bydlel nejblíže. Tátovi zemřel jeho otec, když mu bylo třináct let. Musel předčasně dospět a poznamenalo ho to na celý život.

Otec je důležitý nejen pro syny, ale i pro dcery, vývojová psychologie popisuje různé fáze potřeby hochů i děvčat. Existuje fenomén „hladu po otci“ ve společnosti. Svým způsobem souvisí tato role i s autoritou, kontinuitou a soudržností. Ideálně táta vyžaduje, chválí, vyjadřuje hrdost, nastavuje mantinely, trestá a odpouští. Je zodpovědný, velkorysý, důsledný a milující.Pokud v rodině chybí, dá se kompenzovat mužský/otcovský princip a vzor částečně jinde. Děda, učitel, vedoucí, trenér apod. Nikdy ho však nelze nahradit úplně.

Asi v šesté třídě jsme cosi řešili s rodiči. Otec navrhl řešení. Tehdy jsem řekl něco v tom smyslu, že kdo by to se mnou měl myslet lépe než můj táta. Od té doby, tuším, nabyl náš vztah kromě respektu a lásky i rozměr důvěry, který nikdy nezmizel.

Dobrý otec má mít v mnohém vlastnosti Hospodina. Nikdy je zcela nenaplní. Ale může přiblížit dětem alespoň střípky z toho, jaký je asi Bůh, u kterého se snad jednou všichni sejdeme jako jedna rodina, kde si nikdo nevzpomene na to, kdo, kde komu ublížil, ale budeme vědět, jak se milujeme.

Jana a Pavel Bělobrádkovi

xxx

Každé dítě má právo přijímat lásku matky a otce; pro jeho celistvé a harmonické zrání jsou oba nezbytní. […] Nejde jen o lásku otce a matky každou zvlášť, ale o lásku mezi nimi, která je zakoušena jako pramen vlastní existence, jako útulné hnízdo a jako základ rodiny. Bez toho by se dítě stalo pouhým majetkem, s kterým je možno svévolně nakládat. Oba, muž a žena, otec a matka, jsou „spolupracovníky lásky Boha Stvořitele a jakoby jejími tlumočníky“. Ukazují svým dětem Pánovu mateřskou a otcovskou tvář. Dále společně vyučují hodnotě vzájemnosti, setkání v různosti, kde každý přispívá svou vlastní identitou a také umí přijmout druhého. (Amoris laetitia, odst. 172)

xxx

Bože, ty jsi náš stvořitel a vykupitel, tvé věčné Slovo se stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě; dej, ať my máme účast na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého… (Vstupní modlitba)