Rusko je zemí s největším počtem věřících v Evropě

Podle sociologického výzkumu nadací Public Opinion a Wednesday, napojených na synodální oddělení pro mládež ruské pravoslavné církve, věří v Boha dvaaomsdesát procent Rusů. Výzkum zpracoval odpovědi půldruhého tisíce lidí starších 18 let, trvale žijících ve 44 ruských krajích.

Vzhledem k tomu, že země po celé generace vnucovala lidem ateismus, je výsledek studie velkým překvapením. Pouhých třináct procent dotázaných se označilo za rozhodné ateisty, pět procent ateismus připouští. Mezi těmi, kteří se ve výzkumu prohlásili za ateisty, převládají muži a příslušníci slabších sociálních vrstev. Rusko se tak v počtu věřících vyšplhalo na horní příčky ve srovnání s jinými zeměmi. Například podle výzkumů agentury Interfax je německých nevěřících 31%, anglických 34% a belgických 36%.

Čtvrtina dotázaných věřících se nehlásí k žádnému organizovanému náboženství, polovina se prohlašuje za stoupence ruské ortodoxní církve. Čtyři procenta věřících se prohlašují za muslimy, nepatrné procento je katolíků, protestantů, buddhistů a židů. Avšak i mezi věřícími pravoslavnými pouze tři ze sta docházejí na pravidelné týdenní bohoslužby.

Nicméně i to postačuje k tomu, aby moskevský starosta Sergej Sobjanin od svého nástupu do funkce před necelým rokem nepokračoval v plánu stavby dvouset nových pravoslavných kostelů v hlavním městě. Na osmdesáti parcelách již stavební práce začaly, dalších dvacet pozemků bude církvi předávno v dohledně době. Jak prohlásil patriarcha ruské pravoslavné církve Kyrill, pokud se program výstavby uskuteční, změní se náboženská podoba Ruska.

Moskevský patriarchát nyní po letech státního ateismu musí čelit plíživému sekularismu. „Sovětský režim stejně jako současný sekularismus přivádějí pravoslavné ke spojenectví s dalšími křesťanskými vyznáními. O spolupráci pravoslavných s katolíky se veřejně nemluví, avšak je patrná jak na diplomatické úrovni, tak v terénu,“ tvrdí Jean François Thiry. Tento čtyřiačtyřicetiletý ředitel původně malého nakladatelství, nazvaného Duchovní knihovna pochází z Nizozemí. Usadil se v Rusku, s nímž kulturně souzní, a začal vydávat knihy duchovního obsahu. Postupně se z iniciativy vyvinulo ekumenické kulturní centrum v ulici Pokrovka, slavnostně otevřené v roce 2004, které vydává teologicko-filosofické i literární publikace klasiků 20. století a jemuž jsou nakloněny církevní i politické špičky. „Od roku 1993 se snažíme o spolupráci katolíků s pravoslavnými“, pokračuje Thiry, „a pozorujeme, jak se vyvíjí reakce na zprávy z Vatikánu. To, co dnes říká Benedikt XVI., je a priori přijímáno pozitivně a s velkou pozorností. Pro Jana Pavla II. by to bylo nemyslitelné. Rusové ho nečetli a nechápali – možná kvůli omezenosti nás katolíků, snad kvůli předsudkům, či jednoduše proto, že doba ještě nedozrála“, uzavírá ředitel Duchovní knihovny.

převzato z christnet.cz