Přeložit Bibli do japonštiny trvalo 55 let

Při mši s  tokijským  arcibiskupem Peterem Takeo Okadou předali františkánští překladatelé prefektovi Vatikánské knihovny, kardinálovi Raffaelu Farinovi výsledek 55 let práce, která měla za cíl co nejvíce přiblížit Písmo svaté japonskému smýšlení.

Překlad s poznámkami je dílem Františkánské biblické školy, která byla v Tokiu založena roku 1956. Její členové předali v polovině srpna na slavnostní mši svaté v tokijské katedrále jeden svazek nového překladu prefektovi Vatikánské knihovny, kardinálovi Raffaelu Farinovi SDB.

Překlady Nového zákona v literární i hovorové japonštině existují od konce 50. let minulého století, nicméně byly pořízeny z latinské Vulgáty. Nová bible představuje první katolický překlad pořízený z původních jazyků Písma. Studium Biblicum Franciscanum vydalo svůj první překlad knihy Genesis v roce 1958.  Roku 1979 následoval Nový zákon a několi dalších samostatných knih Starého zákona. Kompletní Bible opatřená poznámkovým aparátem byla vydána letos. Členové biblické školy však již delší dobu spolupracují i na přípravě ekumenického překladu.

Pečlivý překlad do hovorového jazyka je totiž zcela zásadním předpokladem úspěšné evangelizace na japonských ostrovech. Na představení své knihy rozhovorů o Japonsku Tokijské květy  28. června 2011 vysvětlil jezuita prof. Ludvík Armbruster, že situace překladu Bible do japonštiny je velice složitá zejména proto, že se jedná o jazyk úzce související s japonskou kulturou zdvořilosti. Toto spojení ilustroval na tom, že japonština nepoužívá osobní zájmena - nahrazuje je použitím různých stupňů zdvořilosti vyjádření. Pravidlem je, že v první osobě se používá nejnezdvořilejších výrazů (pro první osobu nízké “plazit se”, pro třetí osobu neutrální “jít”, pro vykání honosné “kráčet”). "Je ovšem problematické, aby sám o sobě Syn Boží hovořil takto nízkým jazykem, takže dobrý překlad není nasnadě" dodal.

převzato z TS ČBK