V chatrči na zemi přikryt vypůjčeným pláštěm zemřel 3. října 1226 František z Assisi, italský básník, řeholník a zakladatel žebravého řádu františkánů.
Již dva roky po své smrti byl kanonizován.
Dnešní patron Itálie se narodil asi v roce 1181 v Assisi. Jmenoval se Jan, ale pro svou výbornou znalost francouzského jazyka dostal přezdívku Francesco. Jeho otec byl bohatý obchodník s látkami. V mládí patřil mezi místní "zlatou mládež" a toužil se stát rytířem. V roce 1201 se zúčastnil výpravy proti Perugii, Assisi však bylo poraženo a František strávil celý rok v zajetí, kde vážně onemocněl. Zde také zřejmě začal jeho duchovní přerod.
Poté se rozhodl vykonat pouť do Říma, kde však zažil zklamání nad bohatstvím církve a chudobou lidí. Zahodil peníze, vyměnil si oděv s nejbližším žebrákem a žebral u vchodu do baziliky. Po této příhodě putoval po kraji, pomáhal chudým, rozdával svůj majetek, až otci došla trpělivost a vydědil ho. Stal se z něj nejchudší z chudých a na chudobě postavil i františkánský řád.
František toužil hlásat slovo Boží po celém světě a nabádal k tomu i své následovníky. Stal se tak do jisté míry zakladatelem organizované misijní činnosti. Jeho fyzický stav se však neustále zhoršoval. Podle legendy se na jeho těle začala objevovat stigmata, rány na rukou a boku, identické s těmi, které utrpěl Ježíš Kristus na kříži. Na sklonku života i oslepl.
Další zprávy
Diecézní setkání seniorů
