Pouť národů v Mariazell

Z České republiky přijelo k ránu cca 20 000 poutníků, 32 autobusů bylo vypraveno z Královéhradecké diecéze, aby zde poděkovali za nabytou svobodu. Podrobnou zprávu o průběhu slavnostní bohoslužby jsme převzali ze zpravodajství Tiskového střediska ČBK. Vlastní fotoreportáž připravujeme.

Mariazell (A): Ranní chvály v bazilice zahájily sobotní program v Mariazell. Následovalo procesí se sochou Madony s dítětem do poutního areálu, kde se konala hlavní bohoslužba přenášená televizí. Nad hlavami desetitisíců poutníků se poprvé rozeznělo osm nových zvonů, které symbolizují účastnické země SEKD. Zvony jsou darem rakouské katolické církve církvi Bosny a Hercegoviny. Po skončení SEKD budou jako znamení jednoty umístěny do renovovaného kostela v Kupres na území sarajevské diecéze. Na pódiu – v bezprostřední blízkosti Mariazellské Madony hořely přes metr vysoké svíce, které byly darem středoevropských národů. Svíci z České republiky vyrobila firma Krab ze Zakřan u Brna a motivem českého lva s lipovými listy a hvězdami ji ozdobily sestry z karmelitánského kláštera v Praze na Hradčanech.

Úvodní pozdrav pronesl biskup z diecéze Graz-Seckau Egon Kapellari. Srdečně přivítal shromážděné křesťany z mnoha zemí Evropy, papežského legáta kardinála Angela Sodana, přítomné kardinály, biskupy, kněze, řeholní osoby a představitele politického a kulturního života, včetně čtyř prezidentů účastnických zemí.
 

Kardinál Sodano uvedl pozdrav papeže Jana Pavla II., který byl poté promítán na celoplošných obrazovkách. V něm Svatý otec zdůraznil, že dnes a tady nejde o nic menšího než o budoucnost lidstva na našem kontinentu.

Kázání pronesl vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn, poté, co všechny přivítal v jejich rodném jazyce. Mj. řekl: "Nesouvisí osud Evropy také s tím, že jsme Mariina slova 'Co on vám říká, to čiňte,' příliš často zapomínali, příliš často zrazovali? A znamená naše rozhodnutí putovat do těchto míst, že jsme se poučili z toho, co se stalo na území Evropy – jako lidé, jako národy, jako křesťané?" Kardinál Schönborn současně vyzval všechny, aby hledali odvahu svědčit o své víře: "Statisíce i miliony lidí v uplynulých letech poznaly, jak vysoká může být cena za tuto odvahu. Řada z Vás, milé sestry a bratři, kteří dnes žijete ve svobodě a účastníte se 'Poutě národů', jste sami na sobě a na osudu svých rodin prožili, jaké strašné utrpení našim zemím přinesly antikřesťanské a bohapusté ideologie nacionálního socialismu a komunismu," uvedl vídeňský arcibiskup.
 

V závěru své promluvy vyjmenoval priority, které potřebuje současná Evropa:
* Ochranu lidského života od počátku do jeho konce
* Spravedlnost a solidaritu
* Čas a prostor pro to, aby lidé mohli být s Bohem

Zástupci jednotlivých zemí poté přinášeli v obětním průvodu dary, které symbolizovaly kulturu, historii i současnost účastnických národů.
* Bosna a Hercegovina: Symbolický dar vděčnosti – obraz bl. Ivana Merze, prvního průkopníka apoštolátu laiků v této zemi, jehož blahořečení 22.6.2003 bylo pro katolíky znamením naděje. Druhým symbolem – symbolem prosby, byla kopie kříže z Mujdžić v Banja Luce z 10. až 11. století.
* Česká republika: Kytice osmi květů v broušené váze z českého skla, kterou darovaly Sklárny Bohemia a.s. Poděbrady. Květy – symbol osmi přítomných zemí – znázorňují vděčnost za to, že můžeme v nově nabyté svobodě vytvářet jednotu v různosti. Miska s obilnými zrny je symbolem prosby, aby Pán požehnal setbu evangelia, které musí být v naší zemi znovu s trpělivostí zaséváno.
* Chorvatsko: Symbolem díků je ikona Panny Marie, kterou chorvatská církev vyjadřuje svou vnímavost k možnosti ekumenického dialogu a svou vděčnost. Jde zvláště o dialog s pravoslavnými křesťany. Symbol prosby byl rozdělen do tří částí a vztahuje se k tématu rodiny a demografie – dokument Chorvatské biskupské konference "Direktorium pro pastoraci rodin v církvi v Chorvatsku", křestní roucho a snubní prsteny.
* Maďarsko: Děkovný dar tvořil rozhlasový příjímač – znamení díků za založení katolické rozhlasové stanice, která bude uvedena do provozu o Svatodušních svátcích. Symbolem prosby je malba Magna Domina Hungarorum na znamení svěření celého maďarského národa do přímluvy Boží Matky.
* Polsko: Delegace přináší jako dar díků obraz papeže Jana Pavla II. Tento papež "ze vzdálené země za železnou oponou" byl až do 16.10.1978 krakovským arcibiskupem. Jako znamení prosby nabídli misku s hlínou, v níž jsou zasazeny květiny a obilí, protože mnozí lidé v Polsku pracují jako rolníci.
* Rakousko: Na znamení díků byl přinesen dokument "Slovo Ekumenické rady církví v Rakousku k sociálním otázkám", který je výsledkem čtyřleté přípravy. S prosbou za duchovní a kněžská povolání spojila rakouská církev svůj druhý dar – kopii starobylého vydání řeholních pravidel sv. Benedikta, patrona Evropy a otce západního mnišství.
* Slovensko: Vyjádřením díků za dar svobody a zároveň prosbou za matky byla tapisérie z beránčího rouna od Janky Sedláčkové.
* Slovinsko: Na znamení díků byly přineseny texty "celoslovinského církevního sněmu" z let 1999 až 2000. Darem proseb byla 400 let stará vinná réva, která má vyjádřit spojení s Kristem.

V závěru slavnostní bohoslužby zaznělo z úst předsedů všech osmi biskupských konferencí "Poselství z Mariazell", které bude o následující neděli čteno ve všech katolických kostelích středoevropského regionu.

Sobotní odpoledne patřilo mládeži. Pro mladé poutníky bylo připraveno celkem 50 pracovních skupin (workshopů), např.: "U pramenů radosti" – modlitba s bratry z ekumenické komunity ve francouzském Taizé, Muzikál "Ave Eva" v podání rakouské mládeže, "Dance to be free!" (Uvolni se tancem), Romská kultura, Řezbářské tradice na Slovensku, Dějiny ikony, Řecká technika zhotovování růženců pletením jednou rukou, Žonglování a mnohé další.
 

Na místě, kde se dopoledne odehrávala hlavní bohoslužba, se opět večer sejdou mladí lidé na tzv. slavnosti mladých. Každý národ se zde představí během čtvrthodinového vstupu. Za Českou republiku vystoupí skupina ze Štípy u Zlína s pantomimou o lidské svobodě. Na závěr zahraje chorvatská rocková kapela Fides.

Pouť národů byla zakončena v neděli 23. 5. mší pro mládež od 11.00 hodin, jejímž hlavním celebrantem byl pražský arcibiskup a český primas kardinál Miloslav Vlk a promluvu pronesl kardinál Peter Erdö z Maďarska.