Dorazili na Moravu a vidí desítky kostelů...

Nepočítáme-li mlhavé zmínky o Sámově říši je Velká Morava prvním státním útvarem na našem území. Do jaké doby můžeme klást její počátky?

Většinou se historikové shodují na začátku 9. století. Tedy dobu vlády knížete Mojmíra, eventuelně některého z jeho nám neznámých předchůdců. Z písemných zpráv se dozvídáme až o knížeti Mojmírovi I. Říše vydržela celé jedno století a v prvním desetiletí 10. století jako stát zaniká.

Máme k dispozici nějaké zprávy o přítomnosti křesťanství na Velké Moravě?

O křesťanství na Velké Moravě již před příchodem Konstantina a Metoděje se dozvídáme z písemných pramenů a zejména z archeologických nálezů. Výsledky archeologických výzkumů z padesátých let 20. století, kdy byly nalezeny pozůstatky řady kostelů, které datujeme do první poloviny 9. století, dokládají, že tu bylo již rozvinuté křesťanství. Samotná delegace, která byla vyslána knížetem Rostislavem do Byzance, v průvodním listu uvádí doslova, že „křesťanství jsme přijali, jsme státem křesťanským, i když naše křesťanství je ještě velmi hrubé“. Ale ono bylo hrubé ještě několik dalších století.

Co vedlo knížete Rastislava k tomu, že o další křesťanské misionáře žádal na dvoře byzantského císaře?

Je známo, že žádost o biskupa směřovala nejdříve do Říma. Papežská kurie však vyhovět asi nemohla. Chtěl-li se Rostislav vymanit z vlivu franské říše, musel se nejdříve zbavit vlivu bavorského episkopátu, což vyžadovalo zřízení vlastní církevní provincie. Ta mu pak mohla zaručit i politickou suverenitu. Proto Rostislavovi nezbylo než se obrátit na byzantského císaře.

Proč byli výpravou na Moravu pověřeni právě Konstantin s Metodějem?

Život obou bratrů máme velmi dobře zachycen v moravsko-panonských legendách, které tvoří Život Konstantinův (Žitije Konstantina) a Život Metodějův (Žitije Mefodija). Zejména život Konstantinův se podrobně rozepisuje o jeho dětství, mládí, dosaženém vzdělání a misijních cestách, které uskutečnil před příchodem na Moravu. Konstantin byl velmi vzdělaným člověkem. Všeobecně se vědělo, že má ke Slovanům zvláštní vztah, a že se na působení mezi nimi dlouhá léta připravoval. Když tedy do Konstantinopole dorazilo velkomoravské poselstvo, nikdo neváhal nad otázkou, kdo by měl na Moravu jít.

V čem spočívalo kouzlo úspěchu jejich misie mezi Slovany?

Na prvním místě bych jmenoval schopnost přizpůsobit se daným podmínkám. Oni o moravské církvi takřka nic nevěděli. Dorazili na Moravu a najednou vidí desítky kostelů. Jen v Mikulčicích máme v době jejich příchodu doloženo 12 kostelů. Velkomoravská hradiště jsou plná kostelů, ve kterých se užívala západní latinská liturgie. Konstantin s Metodějem byli zvyklí na liturgii sv. Jana Zlatoústého, prazáklad dnešní pravoslavné liturgie. Přesto netrvali na své byzantské tradici. Přizpůsobili se. Západní formu liturgie převedli do slovanštiny s drobnými byzantskými prvky a vytvořili tak originální liturgii sv. Petra.

Víme, že úspěch nebyl trvalý a stoupenci latinské liturgie sváděli se stoupenci té slovanské neustálý boj.

Smrtí arcibiskupa Metoděje v roce 885 na Velké Moravě slovanská liturgie skutečně končí. Jestli legendista nepřehání, tak biskup Wiching nechal slovanské kněze velmi drastickým způsobem vyhnat. Některé prodali do otroctví, jiné prý nahé vymrskali za Dunaj. 

Co z díla soluňských bratří zůstalo?

Určitě povědomí o této epizodě dějin. Na přelomu 13. a 14. století, píše první česky kronikář, tak řečený Dalimil, o sv. Metodějovi, že byl arcibiskupem velehradským a pokřtil knížete Bořivoje. Za Karla IV. se cyrilometodějská tradice dokonce cíleně obnovuje a rozvíjí. On na ní buduje svoji státní ideologii. Křesťanství přišlo z Velké Moravy do Čech. Přemyslovci (Bořivoj) obdrželi vládu od Svatopluka a od nich vláda přešla zase na Lucemburky.

Do nově založeného kláštera v Praze Na Slovanech volá chorvatské benediktiny „glagoláše“, kteří jsou sice „západníky“, ale slovanského ritu. Dokonce husité se hlásí ke sv. Cyrilu a Metoději s argumentem, že kázali a sloužili mše lidu srozumitelnou řečí. Paradoxně stejného argumentu využilo baroko k rekatolizaci Moravy. V 19. století se přidává otázka vlastenectví a českého obrozeneckého hnutí. Je to doba miléniová – milénium příchodu byzantské misie na Moravu (1863), milénium smrti sv. Cyrila (1869) a milénium smrti sv. Metoděje (1885). Začala nová éra kultu svatých věrozvěstů, nyní již pevně spojená s Velehradem.

Luděk Bárta

Plné znění rozhovoru nalezenete v IKD číslo 3/2011.