HLAVNÍ DIECÉZNÍ POUŤ ROKU 2013: v sobotu 17. srpna v Malých Svatoňovicích

V sobotu 17. srpna se poutníci z celé hradecké diecéze sjedou ke kosteĺu Sedmi radostí Panny Marie v Malých Svatoňovicích. Místo hlavní diecézní pouti se každý rok mění, letos padla volba na mariánské poutní místo, jehož duchovní správa byla počátkem roku povýšena na farnost.

Zdejší kostel je také jedním z chrámů, v nichž je na základě rozhodnutí biskupa Jana Vokála možné získávat během celého Roku víry plnomocné odpustky.

Program diecézní pouti:

Pouť začne v 10 hodin v kostele, následovat bude pobožnost v mariánském sadu.

V 11 hodin bude mít prof. Petr Piťha přednášku na téma "Rok víry - Cyrilometodějské jubileum".

Vrcholem bude pontifikální mše svatá ve 12.00 hdin, celebrovaná biskupem Janem Vokálem.

Ve 14:30 můžete zhlédnout prezentaci projektu obnovy poutního místa v kulturním domě.

Od 14 hodin je připraven program pro děti.

Plakát k pouti najdete zde.

Den po hlavní pouti bude v Malých Svatoňovicích "Poutní neděle":

8:30 Mše sv. 

10:30 Mše sv. - P. Bohuslav Směšný (bývalý duch. správce v M. Svatońovicích)

14:00 Mše sv. - ThDr. Andrzej Götz (Úpice)

Po každé Mši sv. uctívání sošky Panny Marie.

Historie poutního místa

Malé Svatoňovice leží na úpatí Jestřebích hor mezi Náchodem a Trutnovem. Vznik poutní tradice souvisí se zdejší studánkou, však také místní lidé obec nazývají „Studánka“. 

 Majitel pozemku, na kterém voda vyvěrala, kdysi zavěsil sošku Panny Marie s Ježíškem na suchou třešeň nad pramenem a o pět dní později byl vodou a modlitbou zázračně vyléčen chromý epileptik Dröschel z nedalekého Slavětína. Pověst o zázračném uzdravení se rychle rozšířila. Nato, roku 1716 před svátkem sv. Jana Křtitele, vypučela a vykvetla opět po sedmi letech suchá třešeň a přinesla ovoce.

Tyto dva zázraky způsobily, že návštěvnost Studánky stoupala, obchodníci a řemeslníci úspěšně podnikali, brzy se zde usadilo několik rodin a v roce 1737 byly založeny vodoléčebné lázně. Náchodská vrchnost kromě kaple a pozdějšího kostela nechala postavit v místě i lázeňské budovy s vanami a možností ubytování pro hosty. Nejprve prosté dřevěné boudy, později kamenné budovy včetně hostince. Místo získalo pověst léčivých lázní, jejich léčivých účinků a zázračných uzdravení z 18. století.

 Koncem 18. století se na Svatoňovicku začalo soustavněji těžit uhlí. Postupný rozvoj dolování konkuroval lázním, ale také přispíval k růstu počtu místních obyvatel a celkovému rozvoji místa. Hornickým a současně i lázeňským lékařem zde byl svého času i Antonín Čapek, otec slavných bratří. V období mezi dvěma světovými válkami lázně zanikly, jako poutní místo však Malé Svatoňovice fungují dodnes.

Mariánská studánka má dnes podobu studniční kaple při kostele s vodní nádrží a mozaikovou výzdobou. A dodnes si sem lidé chodí načepovat dobrou pramenitou vodu. Voda ze sedmipramenné studánky v zimě nezamrzá, má stálou teplotu přibližně 8 °C. (z www.poutnicentrum.cz)