Také o těchto prázdninách zorganizovaly farnosti královéhradecké diecéze desítky táborů pro věřící děti a jejich kamarády. Často navazují na celoroční činnost. Patří k nim i farní výtvarně - etnografický kroužek ze Zbraslavic. Jeho tábor sice letos úspěšně skončil, jak se dozvíte z celé zprávy, ale další ročník je ohrožen, jak se dočtete v jejím závěru. Možná se i touto cestou najde nějaký zachránce?Téma našeho letošního tábora znělo:
Mimozemské civilizace spolu s elfy pomáhají několika přeživším lidem zachránit planetu Zemi
Naše "děti" pomalu, ale jistě odrůstají a na jejich místo se tlačí další mladší kamarádi. Proto jsme na letošním táboře poprvé zkusili zaúkolovat ty, které (protože dívky značně převažují) měly během školního roku chuť pracovat nadále také jako vedoucí. Částečně připravovaly program - hlavně táborové divadlo, bojovky pro menší a skoro staré a působily jako elfí víly, které si mezi sebou rozdělily své mladší kamarády a pomáhaly jim se vším, co potřebovali. To se velice osvědčilo, holky se ukázaly jako velice schopné a šikovné.
Celý chod tábora udržoval "centrální mozek lidstva", který nám denně posílal zprávy o tom, co musíme právě teď udělat. Zprávy samozřejmě šifrované či jinak těžko získatelné. Naší hlavní náplní byla tradičně výtvarná činnost, protože zvláště naše dospívající děvčata k ní čím dál víc inklinují a vydrží u ní dlouhé hodiny. Od začátku tábora jsme vyráběli krásná batikovaná trička, která letos byla zároveň cenami. Ta jsme poté ještě domalovávali textilními barvami, takže vznikly skutečně nádherné originály.
Kluci v době, kdy se nezabývali výrobou triček, pilně trénovali na speciální táborový koncert. Tři ze čtyř, kteří s námi jezdí na tábory, totiž založili úžasnou hudební skupinu a během školního roku spolu hráli (všichni jsou z Církevního gymnázia). Koncert se opravdu uskutečnil a hlavně se velice vydařil. Holky klukům vytvořily nádhernou atmosféru a kluci hráli zpívali až do úplného vyčerpání. Byl to jeden z nejhezčích večerů.
V dalších dnech vyráběly děti prototyp muže a ženy v životní velikosti a to z pletiva. Vůbec jsme nečekali, že se jim jejich lidé tak povedou. Mladší děti vyráběly kašírovaná zvířátka do Noemovy archy. Společně pak všechny děti vymyslely své vlastní Desatero, kterým by se další generace lidí měly řídit a vepsaly ho do srdcí svých drátěných lidí. Ještě jsme si stihli vyrobit vázičky ubrouskovou technikou s malým vylepšením a tábor už se chýlil ke konci. Dva večery nám zabraly country tance a během ostatních jsme neustále chodili podle svíček na nepřekonatelných nočních bojovkách. Romantický věk "dětí" měl na jejich atmosféru velký vliv. Nevynechali jsme ani klasické střílení z luku a vzduchovky, různé jiné sportovní a naučné disciplíny, bez kterých by ani tábor nemohl být. Ale hlavně jsme byli spolu a bylo nám moc dobře.
Škoda, že naše tábory provází taková nejistota, zda další rok bude možné něco podobného uskutečnit. Vypadá to, že ochota skautů, od kterých si půjčujeme stany, je u konce a nevíme, jak je nahradíme. Problémy se to vždycky jen hemží a často před táborem už vůbec nemáme chuť ani energii něco podnikat. Každý rok znovu nás "dostanou" děti, které touží být spolu, táboru podřizují své další prázdninové akce, přemlouvají rodiče ke změně termínu dovolené, pokud se s táborem kryje apod. Letos dokonce přijel na tábor vařit nejstarší už plnoletý účastník prvního farního tábora. Čerstvě se vyučil kuchařem a mohl si vydělat spoustu peněz v nějaké restauraci, ale dal nám přednost. Velice rádi bychom příští rok znovu tyhle děti nezklamali, ale opravdu nevíme, zda to bude v našich silách.
Martina Uttendorfská, Hana Vránová a Kateřina Šimková
Další zprávy
