Pondělí 7. července – Postřehy z diskusních příspěvků Plenárního sněmu

Dnes se diskutovalo o pracovním materiálu Instrumentum laboris (dále IL) a připomínkovali se některé jeho paragrafy. Účastníci sněmu se mohou hlásit do diskuse s pětiminutovým slovním vystoupením, jejich příspěvek však může být delší a jeho celý text je k dispozici na oficiálních internetových stránkách sněmu. V dnešní diskusi vystoupila také většina delegátů naší, královéhradecké diecéze.

Sněmovní den začíná v 7:00 mší svatou ve velehradské bazilice. Dnešní téma čtení i promluvy biskupa Malého se točilo okolo vanutí Ducha svatého, aby sněm byl jeho dílem.

Na dopolední diskusi se přihlásili především ti, kteří se chtěli vyjádřit k některému problému, který vnímají jako palčivý, nebo ti, kteří chtěli pozměnit znění některých paragrafů pracovního materiálu IL. Odpoledne kromě podobných příspěvků zazněly i návrhy na změnu způsobu práce sněmu.

Mnoho požadavků bylo adresováno České biskupské konferenci, a to na zřízení různých komisí – např. komise pro lidovou mariánskou zbožnost, pro poutní místa, pro Katolické biblické dílo.

Delegáti věnující se pastoraci mládeže žádali a zdůvodňovali stálou podporu personální i finanční pastorace mládeže (duchovní vyčlenění pro pastoraci mládeže, finanční podpora Diecézních středisek života mládeže), protože investice do mládeže znamená zajištění budoucnosti církve.

Kněží se spíše zabývali otázkou dostatečnosti nebo nedostatečnosti počtu duchovních v naší republice a o náplni služby kněze a její kvalitě. Byla požadována koncepčnost v obsazování farností, zvláště farářských míst, aby i farář mohl farnost nejen poznat, ale vytvořit místní koncepci pastorační práce. Aby bylo možné zaměstnávat laiky na pomoc kněžím, bylo ČBK doporučeno zpracovat dlouhodobý program výchovy věřících k ekonomické odpovědnosti za chod církve.

Hovořilo se o prioritě vzdělávání ve víře a o podpoře vysokých škol. Kdo chce zakládat další teologickou školu, nepřímo likviduje stávající. Z úst profesora Ambrustera zazněl velmi konstruktivní požadavek jeho mladších kolegů, aby biskupové více úkolovali teologické fakulty, a to počínaje vizitacemi výuky náboženství až po náročné úkoly, jakými je např. zpracování plošných analýz. Z úst jedné delegátky zazněl požadavek na jakýsi „pojízdný“ teologický institut, který by poskytoval to nejprimárnější náboženské vzdělání věřícím v obcích.

Několik příspěvků se týkalo rodinné problematiky. V rodině se pokládají základy k hodnotovému systému dítěte, zde vyrůstají povolání k zasvěcenému životu

Požadavky na důkladnou odbornou analýzu působení církve v naší společnosti, postižení vývojových trendů, zkoumání hodnotové orientace dnešní společnosti apod. podalo několik delegátů. Někteří konstatovali, že materiál IL se zabývá vnitřními problémy církve a jen málo vychází z koncilní konstituce Gaudium et spes, která řeší hlavně vztah církve ke společnosti.

O čem hovořili delegáti Královéhradecké diecéze?

Lenka Ferbyová o lidové mariánské úctě – i když je žádoucí, aby měla ve svém středu Krista, přimlouvala se o trpělivou formaci nežádoucích projevů mariánské úcty. Požadovala zřízení komise při ČBK, která by vypracovala metodiku pro teorii a praxi poutních míst.

Mons. Socha, generální vikář, se zabýval třemi okruhy problémů – liturgií, uměním a církevním školstvím. Připomenul, že požadavek aktivní účasti věřících při liturgii nemá být chápán jako prostor pro lidovou tvořivost, která jde někdy za hranice přípustnosti, ale aktivita věřících má být zaměřena na hloubku prožívání obsahu liturgie, jednotlivých symbolů, gest… Pro církevní školství doporučoval alespoň jednu sbírku ročně v každé diecézi. I když nejde o velké částky, je to podstatná pomoc církevnímu školství. Také se přimlouval za kvalitní péči o učitelský sbor církevních škol a o formaci vztahu k víře jednotlivých učitelů.

P. Karel Moravec, biskupský vikář pro pastoraci, zaujal přítomné svou poznámkou o „chudobě české církve“ a žádal vypuštění příslušné věty z dokumentu IL. To proto, že finanční poměry v církvi nejsou horší než u většiny lidí naší společnosti, nehledě na srovnání života v naší zemi se životem stovek milionů lidí ve třetím světě. Žádá vnitřní chudobu a prozíravé a spravedlivé hospodaření s prostředky, které máme k dispozici. Dále se zabýval nutností kvalitního duchovního vedení pastoračních asistentů zaměstaných v církvi a hodnocení jejich práce.

Ludmila Horáčková se zastávala podpory Diecézních center života mládeže, které nejsou schopny být finančně soběstačné, a dále zdůraznění úlohy Sekce pro mládež při ČBK v pastoraci mládeže.

Mons. Josef Suchár, biskupský vikář pro diakonii, upozornil na další možnost působení duchovních v naší společnosti – a to ve spolupráci s ministerstvem vnitra. Žádal zařazení mezi tyto možnosti posttraumatickou intervenční službu pro policisty, kteří prožili nějaké trauma při výkonu této služby. Dále možnost působení v rámci systému Integrované záchranné služby po vzoru západních zemí, kde duchovní mají přístup k místu nehody, aby poskytli svátostnou službu nebo duchovní útěchu a modlitbu postiženým. Druhou bolest církve vidí v chybějící účinné pomoci kněžím, kteří se stali závislými na alkoholu, drogách či gamblerství. Kromě církevních trestů je třeba se zamyslet nad pomocí těmto lidem, aby měli šanci vrátit se ke svému poslání u oltáře.

V závěru jednání vystoupili se zajímavými doporučeními také dva z expertů přítomných na jednání. Doc. Ventura doporučil účast pozorovatelů z jiných církví a náboženských společenství a profesor Mlčoch se zabýval malým zájmem o aplikaci sociálního učení církve. Doporučil doplnění podtitulu k IL, aby název „Nenechme si vzít budoucnost“ nevyjadřoval strach z něčeho, co by církev mohlo ohrožovat. Za vhodný podtitul považuje hleslo „Vzpřimte se a zvedněte hlavu“.

Po vyčerpání všech přihlášených diskusních příspěvků kardinál Miloslav Vlk, předseda sněmu, pondělní jednání ukončil. V úterý bude všeobecná rozprava k IL pokračovat.

Z Velehradu zdraví Marie Zimmermannová

Pozn.: Pokud vás zajímá vše, co na sněmu zaznělo, vřele doporučujeme výše zmíněnou internetovou stránku.
Obrazové zpravodajství bude z technických důvodů doplněno až po návratu redaktorky z Velehradu.