Cena Opera Historica putuje do Polné

LAUREÁT CENY OPERA HISTORICA 2019 za Kraj Vysočina – chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné

Pro rok 2019, kdy si připomínáme třicáté výročí od sametové revoluce, připravila společnost Czech Architecture Week projekt „Pocta české památkové péči“ věnovaný ochraně a revitalizaci našeho architekturního dědictví.

Posledních 30 let přinesly v oblasti péče o naše architektonické kulturní dědictví výjimečné výsledky, a to bylo důvodem uctění těch, kteří se o to zasloužili. Jejich práce je prakticky anonymní, přitom vyžaduje velkou míru odbornosti, je umělecky i fyzicky náročná. Při pohledu na obnovené historické skvosty, renovované interiéry, zachráněné rozpadající se sochy či malby, si často neuvědomujeme, že za veškerou tou krásou stojí konkrétní lidé a často mnohaletá práce.

Tvůrci projektu „Pocta české památkové péči“ si kladli za cíl připomenout nejenom významné stavby obnovené za posledních třicet let v ČR, ale i ocenit a medializovat osobnosti, které se na jejich současném stavu podílely. Projekt byl realizován v úzké spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, Správou Pražského hradu, dále ve spolupráci s  Asociací krajů České republiky a jednotlivými krajskými úřady, Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Národním památkovým ústavem.

Nad večerem převzala záštitu řada prestižních zahraničních organizací, jako je Europa Nostra, Association of the International Private Committes for the Safeguarding of Venice a další.

Slavnostní večer nazvaný„Pocta české památkové péči“ proběhl 3. října 2019 ve Španělském sále Pražského hradu. Večer krásy, důstojnosti a neotřelé atmosféry.

Zaplněný sál s více než čtyři sta hosty za účasti předsedy vlády a předních činitelů vlády, senátu, krajů, církevních a uměleckých kruhů či odborných institucí dýchal dvě a půl hodiny jako jeden muž či – chcete-li, žena. Již od prvních chvil se totiž projevilo jedno zajímavé a nečekané kouzlo, které pohltilo všechny (včetně zahraničních hostů!), kouzlo národní sounáležitosti. Národní sounáležitosti s bohatou historií, hrdostí na umělecké výtvory minulosti a pýchy na jejich oživení restaurátorskými dovednostmi českých mistrů v tomto oboru.

Nominace na každou cenu doprovázely fotografie tří komisí navržených objektů na dvou obřích obrazovkách. Vítězný objekt pak byl představen na ústřední velkoplošné obrazovce krátkým střihovým dokumentem, kde se v rychlém sledu střídaly famózní záběry z ptačí perspektivy s detaily objektů a průběhu prací. Obrazovou atraktivitu doplňoval komentář připomínající ty nejdůležitější informace z historie daného objektu. Popisné, zajímavé, stručné, informačně nosné, jasné. Mezitím na pódiu defilovali tvůrci odměněných projektů, ministři, hejtmani, církevní hodnostáři a ředitelé institucí osobně předávajících ceny Opera Historica a Ceny Jože Plečnika. Pod taktovkou moderátora Václava Žmolíka mělo vše náležitý spád, vtip a v těchto případech tolik potřebnou gradaci. Velice aktivně reagovalo i publikum v sále.

A v tomto propojení je zřejmě klíč k nadstandardnímu pocitu toho, co se 3. října 2019 ve Španělském sále Pražského hradu ten večer zrodilo. V historicky nejprestižnějším místě naší země defilovaly za sebou fotografie a videozáznamy nádherných objektů, které prošly nesmírně náročnými rekonstrukcemi, na pódiu jsme viděli tváře a dojaté výrazy těch, kteří se o to zasloužili, a přitom stály po desetiletí v anonymitě. Vystupovali mluvčí říkající zajímavé a originální myšlenky stejně tak, jako byly neopakovatelné jednotlivé památky zrozené k novému životu.

Historie proměněná v současnost a přítomnost její tvůrců spojila sál. Všichni dýchali společným dechem. Na židlích neseděl jediný člověk, kterému by byl odvíjející se předmět večera lhostejný. Potvrdila se pravda, že lidi se vždy spojují, když jde o něco skutečně podstatného. Platilo to zřejmě i na zahraniční hosty, kteří vše sledovali se sluchátky na uších. Sálem panovalo společné povznesení, vědomá radost z přítomnosti okamžiku, kdy se něco rodí. Kdy se již jednou zrozené navrací znovu do plnohodnotného života mezi nás.