Od pátku 20. března do soboty 21. března proběhne v mnoha částech světa tzv. 24 hodin pro Pána. Papež vybízí k prožití obou dnů v duchu kajícnosti a modlitby.
Bohužel se akce 24 hodin pro Pána, vzhledem k mimořádné situaci v Itálii, Římě a některých dalších zemích spojené se šířením viru Covid-19, nebude moci konat obvyklou formou. Nicméně, ve všech ostatních částech světa, kde nehrozí tak velké nebezpečí nákazy, bude tato pěkná tradice pokračovat.
Papež František proto vybízí věřící, „aby upřímně ve zpovědi přistupovali k Božímu milosrdenství a modlili se obzvláště za ty, kdo v důsledku pandemie prožívají nějakou zkoušku. Jsem si jist, že tam, kde nebude umožněno konání 24 hodin pro Pána, uskuteční se tento postní moment osobní modlitbou.“
Stav, který přetrvává v mnoha zemích světa, ztěžuje věřícím slavit 24 hodin pro Pána otevřenými kostely, uctíváním Krista v Eucharistii a přijímáním Jeho odpuštění ve svátosti smíření. Proto papež František vyzývá věřící, kteří se pro bezpečnostní opatření nemohou zúčastnit, aby prožili tento den v duchu kajícnosti, například meditací či modlitbou před křížem.
“Všechny věřící, dokonce i ty, kteří mohou oslavovat 24 hodin pro Pána jako v předchozích letech, aby se modlili za Svatého otce, za biskupy, kněze a za všechny, kteří ve společnosti musí čelit současné tíživé situaci, protože mají na starosti společné dobro, lékařskou péči, veřejný pořádek nebo jsou pacienty,” stojí mimo jiné v prohlášení Papežské rady pro evangelizaci.
Text k rozjímání pro rok 2020
V roce 2020 bychom měli věnovat zvláštní pozornost úryvku z Lukášova evangelia Lk 7,36-50 (www.biblenet.cz)
Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu. V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“
Ježíš mu na to řekl: „Šimone, chci ti něco povědět.“ On řekl: „Pověz, Mistře!“ – „Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?“ Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil!“
Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“
Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“
Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“ A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“
24 hodin pro Pána
Iniciativu 24 hodin pro Pána přinesl papež František v roce 2014 a tento čas se stal svátkem odpuštění. Během tohoto času bývá k dispozici několik zpovědníků a také probíhá modlitba spojená s adorací. Bůh se dotýká lidských srdcí, vstupuje do nitra, usvědčuje nás z hříchu a podává ruku, abychom mohli vystoupit z bolesti zla a zakusit uzdravení plynoucího z odpuštění.
Papež František řekl při modlitbě Anděl Páně 23. 3. 2014 na adresu poprvé připravované aktivity 24 hodin pro Pána: „...Bude to – můžeme to tak nazvat – svátek odpuštění, který proběhne také v mnoha dalších diecézích a farnostech světa. Odpuštění, které nám uděluje Pán, je třeba slavit, jako to v podobenství o marnotratném synu učinil otec, když se jeho syn vrátil domů. Slavil a zapomněl na všechny jeho hříchy. Bude to tedy slavnost odpuštění.“
(Zdroj: apha.cz, Papežská rada pro novo evangelizaci) cirkev.cz