Papež František zve k modlitbě růžence

Abychom se však dostali k počátkům oficiálního schválení modlitby růžence, musíme se vrátit až do 15. století k papeži Sixtovi IV. Modlitba růžence ovšem pravděpodobně vznikla ještě o dvě století dříve u cisterciáků jako pomoc negramotným lidem, pro které měl napodobit modlitbu žaltáře. Do podoby, jak jej známe dnes, růženec uvedl v 16. století dominikánský teolog Antonio Ghislieri, později papež sv. Pius V., který uspořádal růženec kolem 15 tajemství a zavedl poprvé 7. října 1571 svátek Panny Marie Růžencové. Papež Jan Pavel II. v roce 2002 přidal ke stávajícímu růženci pět nových tajemství - tajemství světla. 

Mezi lety 1571 a 2002 papežové nepřestávali povzbuzovat lid k modlitbě růžence. V encyklice Laetitiae sanctae ze září 1893 papež Lev XIII. napsal, že je „přesvědčen, že růženec, je-li oddaně užíván, prospěje nejen jednotlivci, ale celé společnosti“, což bylo na začátku druhé průmyslové revoluce, která prohlubovala nerovnováhu mezi společenskými třídami a papež to odsuzoval.

Modlitba v těžkých dobách

V roce 1937, dva roky před začátkem druhé světové války, psal papež Pius XI. ve své encyklice Ingravescentibus malis, že pokud lidé dvacátého století „pýchou stižení odmítají posvátnost růžencové modlitby, musíme si uvědomit, že je tu nespočet služebníků Páně, kteří si jí, nehledě na věk či postavení, velmi považují. Vždy ji oddaně recitovali a kdykoliv jim sloužila jako mocná zbraň k zahnání zlých duchů, ochraně života, ctnosti a míru mezi lidmi.“ Požádal věřící, aby se modlili růženec doma, protože modlitba růžence je „silná zbraň, před kterou démoni utíkají. Pokud si přejete pokoj ve vašich srdcích, ve svých domovech a ve vaší zemi, shromážděte se každý večer, abyste se modlili růženec. Ať nepřejde ani jeden den bez toho, abyste se ho nepomodlili, bez ohledu na to, jak zatížení můžete být s mnoha starostmi a problémy" a dodal, „že je také podnětem a pobídkou k praktikování evangelijních ctností, které vlévá a kultivuje v našich duších."

Modlitba za novorozence

Papež Jan XXIII. zavedl 4. května 1963, v době Druhého vatikánského koncilu, první italskou růžencovou pouť, během níž se setkal s nemocnými dětmi. Papež jim tehdy řekl: „Jste nám velmi drazí, protože s přirozenou živostí vašeho věku jste malé děti, které se modlí," ocenil jejich závazek modlit se každý den alespoň jeden desátek růžence a podle něj je den bez modlitby jako „obloha bez slunce, zahrada bez květin“.

Již v roce 1961 v příloze k apoštolskému dopisu Il religioso convegno bylo uvedeno, že se papež  Jan XXIII. ve svém denním růženci modlí za děti narozené během posledních 24 hodin, a to při třetím desátku radostných tajemství. Tento desátkem „odevzdal Ježíšovi všechny děti narozené (...) ze všech lidských linií, které (...) v noci a ve dne přicházely na svět na celé zemi“.

Oblíbená modlitba Jana Pavla II.

Papež Jan Pavel II., který byl sám hluboce oddaný Panně Marii, během svého pontifikátu mnohokrát povzbuzoval k modlitbě růžence. V roce 2002 napsal apoštolský dopis věnovaný konkrétně růženci Rosarium Virginis Mariae, ve kterém popsal růženec jako „modlitbu, která ve střízlivosti svých prvků obsahuje hloubku evangelia v celé své šíři a skrze níž věřící přijímají hojnou milost, jako ze samotných rukou Natky Spasitele.“ Pro papeže Jana Pavla II. byl růženec důležitou modlitbou již od mládí, a právě proto vyhlásil Rok růžence od října 2002 do října 2003 a vyzval věřící, aby „kontemplovali s Marií tvář Kristovu“. Na počátku třetího tisíciletí také zdůraznil „naléhavou potřebu čelit krizi růžence, která může v současném historickém a teologickém kontextu způsobit, že bude nesprávně devalvována, a proto již nebude učena mladší generaci“. Znepokojoval ho kritický stav rodiny, která je stále více ohrožovaná rozpadem v ideologických i praktických rovinách, navrhl proto růženec jako „účinnou pomoc v boji proti ničivým následkům této krize, typických pro naši dobu“.

Nový jarní čas pro modlitbu růžence

Také papež Benedikt XVI. se snažil o obnovu modlitby růžence, například když v roce 2005 napsal v dopise mladým katolíkům v Nizozemsku, že „modlitba růžence může pomoci naučit se umění modlitby s Mariinou prostotou a hloubkou.“ Během audience v květnu 2006 vyzval Benedikt XVI. věřící „k zintenzivnění zbožné praxe svatého růžence“ a řekl mladým manželům „přál bych si, abyste mohli využít modlitbu růžence ve své rodině jako okamžik duchovního růstu pod mateřským pohledem Panny Marie.“ Když promlouval k nemocným, naléhal na ně, aby se s důvěrou obrátili k Panně Marii prostřednictvím tohoto zbožného cvičení a svěřili jí všechny své potřeby.

 Na konci modlitby v bazilice Santa Maria Maggiore v květnu roku 2008 řekl, že „svatý růženec není zbožnou praxí vyhnanou do minulosti, jako modlitby, na které vzpomínáme s nostalgií...Naopak růženec prožívá nový jarní čas...je to bezpochyby jeden z nejvýraznějších projevů lásky, které mladá generace projevuje k Ježíši a jeho matce Marii." V současném světě, tak rozptýleném, tato modlitba podle něj pomáhá postavit Krista do středu pozornosti.

Opět v těžkých časech

V říjnu 2018 požádal papež František všechny věřící, aby se každý den modlili růženec, aby mohla Panna Maria pomáhat církvi v období „odhalení sexuálního zneužívání, moci a svědomí ze strany duchovních, zasvěcených osob a laiků, což způsobuje její vnitřní rozdělení “.

Dnes papež František toto pozvání obnovuje v předvečer mariánského měsíce v roce 2020, aby rozjímal o „Kristově tváři se srdcem Panny Marie“. Modlitba růžence „nás ještě více sjednotí jako duchovní rodinu a pomůže nám překonat tento čas zkoušky“, píše Svatý otec, když ujišťuje o své modlitbě za každého, zejména „za ty, kteří trpí nejvíce“.

zdroj: cirkev.cz