Velehrad děkoval za pomoc při pandemii

Ve svých modlitbách přitom pamatovali především na oběti koronavirové epidemie i na ty, kdo při ní stáli v první linii.

Hlavní celebrant mše svaté, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, v úvodu přivítal všechny přítomné, mimo jiné papežského nuncia arcibiskupa Charlese D. Balva, pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duku i ostatní biskupy a také zástupce veřejné správy a další přítomné. „Kvůli okolnostem je nás tu jen malá skupina, beru vás ale jako zástupce všech ostatních. A prostřednictvím televize a rozhlasu tvoříme jedno veliké modlitební společenství po celé zemi: všechny vás v něm vítám,“ uvedl arcibiskup Graubner, předseda ČBK. Upozornil pak, že při letošním ročníku pouti věřící pamatují nejen na sv. Cyrila a Metoděje, ale také na další světce: sv. Ludmilu, od jejíž mučednické smrti uplyne příští rok 1100 let, sv. Zdislavu, která se narodila před osmi sty lety, a sv. Jana Sarkanda, který byl před čtyřmi stoletími umučen a společně se sv. Zdislavou také před pětadvaceti lety v Olomouci blahořečen. „Vedle toho chceme děkovat za všechny, kdo v době koronavirové pandemie nasadili síly pro pomoc bližním a stáli v první linii, a myslet budeme i na ty, kdo v důsledku nákazy zemřeli,“ dodal.

Kardinál Dominik Duka ve své homilii zmínil, že podle původního plánu měli dnes poutníky na Velehradě pozdravit všichni tři žijící kardinálové původem z naší země. Jak brněnský rodák Michael Czerny, který vyrůstal v USA a dnes působí ve Vatikánu, tak vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn pocházející ze severních Čech, však návštěvu ČR kvůli epidemii odložili. „Musíte se spokojit jen s mou promluvou,“ dodal kardinál Duka. Připomenul pak, že před třiceti lety uvítal Velehrad papeže sv. Jana Pavla, a zdůraznil, že tomu v roce 1985 předcházela cyrilometodějská pouť, na kterou komunistický režim papeže do země nevpustil. „Tato pouť na začátku perestrojky patřila k nejradostnějším a také nejvýznačnějším projevům naší víry a touhy po svobodě, z které žije církev i v dnešních dnech. Tato pouť nám také položila otázku: co bude dál?“

Reakcí na tento dosud největší protest věřících proti komunistické diktatuře bylo podle něj například Desetiletí duchovní obnovy českého národa, petice Augustina Navrátila a také hledání kořenů u osob stojících v základech naší národní, státní i duchovní identity: vedle sv. Cyrila a Metoděje také sv. Ludmily a jejího vnuka sv. Václava i sv. Vojtěcha a kněžny Doubravky. „Od nich se odvíjí identita střední Evropy: Čech, Moravy, Slovenska, Polska a Maďarska,“ upozornil kardinál Duka a dodal, že výročí 1100 let od umučení sv. Ludmily si věřící připomenou při národní pouti na Tetíně.

Otázku, jak dál, nám podle kazatele klade také dnešní doba, kterou charakterizuje snad již odeznívající koronavirová epidemie, ale třeba i obnova mariánského sloupu v Praze v časech, kdy jinde se sochy kácejí. „Velehrad byl vždy místem touhy po lidské, kulturní a duchovní jednotě… Jsme však svědky, že kýžená a často v modlitbě sdělovaná jednota není skutečností,“ podotkl kardinál Duka. Na otázku „Jak dál?“ je podle něj odpovědí svědectví o víře v Krista a věrnost evangeliu i svědectví o věrnosti Ježíšovu zlatému pravidlu „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi.“

„Svoboda není bez odpovědnosti, láska není bez odpuštění a demokracie nemůže být bez zbožnosti, mravnosti a úcty k druhému, to jsou pak zdroj pravétolerance,“ zdůraznil kardinál Duka a svou homilii uzavřel ujištěním, že jsme v rukou Božích, i slovy papeže sv. Jana Pavla II. z návštěvy na Velehradě: „Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Milovaní synové a dcery, žijte i vy touto vírou v Ježíše, abyste i vy zvítězili s ním!“

Při následujících přímluvách prosili věřící například za ty, kdo v době koronavirové epidemie pomáhali zmírnit následky, za ty, kdo nemocí covid-19 onemocněli, i za ty, kdo při epidemii zemřeli, ale také za pronásledované křesťany, kteří jsou ve světě vyhánění z domovů, vězněni, mučeni a zabíjení.

Po skončení mše svaté pak arcibiskup Jan Graubner jako předseda České biskupské konference předal ocenění ČBK čtyřem vybraným osobnostem. Řád sv. Cyrila a Metoděje obdržela Zdeňka Vaculovičová, zakladatelka mezinárodního festivalu současného umění s duchovním zaměřením Forfest. Děkovné uznání ČBK převzal jáhen Josef Janšta za svou celoživotní literární činnost spojenou s formací a předáváním víry dětem a mládeži. Pamětní medailí ČBK pak byla oceněna spoluzakladatelka Hnutí pro život Sylva Bernardová, která ovšem nemohla být přítomna a převezme si ji později, a také národní koordinátor Charity ČR pro mimořádné události a vedoucí humanitárního oddělení Arcidiecézní charity Olomouc Martin Zamazal.

Arcibiskup Graubner dále poděkoval iniciátorům vzniku pamětní desky na Akci K, Vladimíru Výletovi a Jiřímu Dunděrovi, a také gratuloval kardinálu Dukovi i biskupu Františku Radkovskému k dovršení padesáti let kněžství.

A s pozdravem ke všem věřícím se obrátil také apoštolský nuncius arcibiskup Charles D. Balvo a mimo jiné poděkoval všem, kdo se v době koronavirové epidemie zasadili, aby věřící mohli slavit bohoslužby prostřednictvím médií a internetu. „Zdravím vás jménem Svatého otce a doufám, že i on vás někdy bude moci v České republice pozdravit osobně,“ dodal apoštolský nuncius česky.

Celý text kázání kardinála Dominika Duky naleznete zde.

Zdroj: cirkev.cz