Čtvrtek 10. července 2003 – Sněmovní jednání se dostalo ke schvalování návrhů, anketa

a odpoledne hlasování o pozměňovacích návrzích k textu Instrumentum laboris, kapitolám o duchovní četbě dějin a teologické reflexi dnešní české církve. Na základě dopolední rozpravy o navrženém textu prohlášení rozhodl předseda sněmu kardinál Miloslav Vlk o jeho přepracování a podstatné zkrácení. Odpoledne se projednávalo celkem 32 návrhů, 31 z nich schválili delegáti s hlasem poradním, z nich dali biskupové svůj souhlas 29 návrhům.

Jak se jednalo o závěrečném prohlášení?

Návrh textu prohlášení byl účastníkům sněmu rozdán již ve středu, aby ho mohli prostudovat a přihlásit do diskuse své pozměňovací návrhy. Tuto možnost podat návrh na změnu využily asi dvě desítky delegátů, někteří hovořili za celou skupinu. Jejich příspěvky se týkaly v zásadě dvou požadavků – podstatně zkrátit a zjednodušit text prohlášení a napsat ho střízlivě velmi srozumitelnou češtinou, druhá skupina diskutujících se snažila zpřesnit nebo zjednodušit jednotlivé úseky předloženého textu. Na konci rozpravy kardinál Miloslav Vlk, předseda sněmu, rozhodl ustanovit komisi složenou ze zástupců jednotlivých diecézí, aby během téhož dne vypracovala nový návrh prohlášení. Jednotliví biskupové se pak sešli s delegáty svých diecézí a vybrali po jednom zástupci. Za královéhradeckou diecézi byl zvolen P. Václav Vacek. O takto vytvořeném návrhu se povede nová rozprava a teprve po ní bude delegáty schvalován.

Jak delegáti hlasují?

Podle předem daného jednacího řádu ve dvou kolech. Jako první delegáti s hlasy poradními, o jimi přijatých návrzích hlasují biskupové. Ke schválení návrhu stačí prostá většina.

Stručně by se dalo říci – vše, co zde na sněmu bylo delegáty předneseno jako návrh nebo připomínka k projednání, bylo vytištěno, očíslováno a každý delegát o každém návrhu zvlášť tajně hlasuje, zda návrh podpoří nebo ne. Může se k návrhu vyjádřit třemi způsoby: souhlasím, souhlasím s výhradami a nesouhlasím.

Výsledky hlasování a další postup

Tímto hlasováním prošlo celkem 32 návrhů, z toho 31 bylo podpořeno většinou delegátů, biskupové dva z nich neschválili. Jak vysvětlil v následné rozpravě biskup Dominik Duka, je to proto, že k navrhovaným procedurám již neexistují dokumenty a byly by právně napadnutelné. Přijaté návrhy budou postoupeny spolu s výchozím pracovním materiálem Instrumentum laboris odborným komisím. ČBK rozhodla, že bude ustanoveno 7 komisí z delegátů sněmu a z expertů. Bylo jmenováno celkem sedm témat, kterými se budou komise zabývat.

Jsou jimi:

• Duchovní četba dějin
• Statistická analýza náboženské a duchovní situace u nás
• Vize misijního působení Božího lidu u nás
• Život a poslání kněží, jáhnů a osob zasvěceného života v církvi
• Život a poslání laiků v církvi
• Liturgie a pastorace
• Partikulární právo

Sněmovní delegáti se sami mohou rozhodnout, ve které komisi chtějí pracovat. Každé komisi bude předsedat jeden z biskupů, v jeho pravomoci je zadávat některá témata odborníkům dle svého uvážení. Práce komisí je pokračováním sněmu. Termín dalšího plenárního zasedání sněmu určí ČBK.

V závěru předseda sněmu, kardinál Vlk, vyjádřil přesvědčení, že zkušenost delegátů s přípravou textu pomůže jejich vztahu k výsledku této práce a reálnějšímu přístupu k němu.

Anketa mezi delegáty královéhradecké diecéze po čtyřech dnech sněmování

• 1. Jak jste se na sněmovní jednání připravoval(a)?
• 2. Jaký máte dojem z dosavadního sněmovního jednání?

Mons. Josef Kajnek, pomocný biskup

• 1. Já se musím přiznat, když vidím, jak to tu někteří intenzivně prožívají, že jsem přípravě, tomu zapojení se do předsněmovního procesu:
• 2. Atmosféra tady na sněmu je velice hezká. Není tady žádné extra napětí, je tady demokracie, každý může říct co chce ke každému příspěvku. Společná práce, myslím, je užitečná a líbí se mi tady.

Mons. Josef Socha, generální vikář:

• 1. Přípravu jsem vnímal od samého začátku, nejen jsem se za to modlil, ale také sledoval, co se v celém tom sněmovním procesu děje. Samozřejmě jsem si také připravil několik příspěvků, na to jsem se musel soustředit víc a také prosit o to, aby to bylo pravdivé, co budu říkat.
• 2. Z toho setkání mám opravdu velmi dobrý dojem. Čekal jsem, že tu bude určité napětí jedněch mezi druhými a k tomu opravdu nedošlo. Já sám musím říci, že se tu cítím velmi dobře, atmosféra je pracovně klidná, ale tvořivá, řekl bych dynamická, zaznívají tam i kritické hlasy, což je potřebné, ale i hlasy vyvážené a moudré a myslím, že převažuje to, že si všichni uvědomují – ano, jsme tady a máme odpovědnost a chceme ji plnit co nejlépe, protože stojíme před Pánem Bohem, nejsme jen sami před sebou.

Mons. Josef Suchár, biskupský vikář pro diakonii

• 1. Připravoval jsem se podle toho, co teď vidím, málo.
• 2. Jsem velmi spokojen, mám velkou radost, že to takto funguje a je to optimistické do budoucna.

P. ICLic. Karel Moravec, biskupský vikář pro pastoraci

• 1. Prostudoval jsem si důkladně Instrumentum laboris, velmi jsem ho tužkou počmáral, připravil jsem si některé své příspěvky dopředu.
• 2. Vděčnost Bohu i lidem za to, že se něco takového děje, že bez vlastní zásluhy mohu být přitom, že je tady shromážděná v podstatě celá církve v lidech, kteří jsou poslaní nebo mají mandát ze svého úřadu nebo od lidí. Týden tady s nimi být je dobré tady s nimi být, navzájem se poznáme a líbí se mi takový duch spolupráce, který není hádavý, a mají v sobě i kus zdravého humoru, což se ukázalo i dnes ráno, takže dojem celkový je dobrý. Samozřejmě se nedá ještě říci nic k očekávání výsledků sněmu, protože jsme příliš brzy na začátku, takže když se mě někdo zeptá, co sněm přinesl, tak to první je vzájemné poznání, odbourání předsudků a začátek možné lepší spolupráce a naslouchání si navzájem.

P. Václav Vacek, biskupský vikář pro sněm

• 1. Sněmovní proces jsem sledoval od začátku jako moderátor sněmu. Instrumentum laboris jsem dostal 14 dní předem, a to ještě v době mnoha jiných povinností, takže času na jeho prostudování bylo málo.
• 2. Zpočátku to bylo dramatické, ale jsem mile překvapen. Já jsem neměl žádná očekávání předem, je lepší, když si je člověk nedělá. Mám z toho radost.

Mgr. Ludmila Horáčková

• 1. Moje příprava byla třífázová: za prvé modlitba, za druhé jsem se snažila diskutovat a hlavně naslouchat některým lidem, co si myslí o některých otázkách, především mladým lidem, mezi kterými se pohybuji. A té nejposlednější fázi jsem přelouskala Instrumentum laboris.
• 2. Dojem shrnu do dvou momentů: první je ten, že jsme všichni, bez ohledu na postavení v církvi, vstoupili do školy jako žáčci a učíme se, co je to sněm – jak se to dělá, jakou roli v tom hrajeme a jak nejlépe v tom spolupracovat a pokud možno nepřekážet Duchu svatému. Druhý dojem – jsem hrozně ráda, že přes všechny nedokonalosti, je tu, a to bez fráze, atmosféra otevřenosti, což se třeba potvrdilo i dnes při hodnocení závěrečného poselství. Otevřenosti pro názor každého – každý máme pocit, že tu můžeme říct jakýkoliv svůj postoj a názor a líbí se mi, že při tom všem se nebereme tak vážně, takže i na humor a legraci je místo.

Mgr. Marek Výborný

• 1. Dlouhodobou přípravou a pro mě přípravou nejzákladnější byla činnost našeho sněmovního kroužku v Heřmanově Městci, kde jsme se od začátku snažili zamýšlet a diskutovat nad sněmovními materiály, a pro mne to byla dlouhodobá příprava na toto sněmovní jednání. Pokud jde o přípravu krátce před sněmem, faktem je, že jsme dostali Instrumentum laboris před sněmem k přípravě, bohužel to nebylo avizované čtyři týdny před sněmem, ale asi jen 10 dní, takže tato příprava už nebyla podle mých představ, nehledě na to, že tento dokument byl neveřejný a tudíž tím padla i moje původní představa, že si vytvořím skupinku konzultantů, tak jak jsem s nimi byl domluven, kteří mně k tomu řeknou svoje připomínky, aby to nebyl pouze můj subjektivní názor.
• 2. Musím říci, že jsem sem jel s úplně nejasným očekáváním, velmi opatrným, ale nyní mohu říci, že jsem velmi mile překvapen a mám radost z toho, jaká zde panuje velmi otevřená atmosféra. Nečekal jsem, že tady zazní tolik podnětných myšlenek v mnoha návrzích. Celé sněmovní jednání je do značné míry snahou podívat se pravdivě do zrcadla radostí i starostí naší církve.

Mgr. Lenka Ferbyová

• 1. V krátkém čase, který byl dán, jsem prostudovala dokument Instrumentum laboris a podle požadavku jsem si připravila svůj příspěvek už před odjezdem na sněm. Současně s tím se zintenzivňovaly mé modlitby na tento úmysl, a také těch kolem mě, kteří sněm konečně začali vnímat jako stěžejní událost církve. Samozřejmě bych nebyla pravdivá, kdybych považovala svou připravenost za dostačující. Řekla bych spíš, že asi málo z nás vědělo, o čem to skutečně bude.
• 2. Nepatřím k těm, kteří se obávali, že tu nezazní otevřené kritické hlasy, což se skutečně děje a je to určitě dobře, že je tento prostor dán. Ale z některých kritik mám pocit, že jejich autorům nedochází skutečný dopad v přípradě unáhledné realizace toho, co považují za ideální řešení daného problému. Ještě bych chtěla poděkovat za středeční večerní modlitbu, která byla vedena formou kající bohoslužby. Myslím, že události sněmu by měly jít ruku v ruce právě s osobním a upřímným zpytováním svědomí nás, jednotlivých účastníků.

Diecézní biskup Dominik Duka OP se pro naši redakci ke sněmu vyjádří v pátek.

A nakonec – jak se delegáti společně modlí?

Společné liturgii a modlitbě je v programu věnováno dost místa a je pečlivě připravena. Všichni delegáti obdrželi brožury se všemi texty k liturgii, včetně modliteb breviáře. Každodenní ranní mše svatá zahrnuje modlitbu ranních chval, v závěru dopoledního jednání je zařazena Modlitba uprostřed dne, včera to byla modlitba Anděl Páně spolu s posluchači Rádia Proglas. Krátká modlitba předchází každému jednání i ho uzavírá. Každý den ve 21 hodin se účastníci sněmu scházejí podruhé v bazilice. První večer to bylo k modlitbě růžence, druhý kompletáře, včera se věnovali společnému zpytování svědomí a dnes se sejdou k adoraci doprovázené zpěvy z Taizé.

Z Velehradu zdraví Marie Zimmermannová