Z kaple bude památník

Letos finišují stavebně-architektonické opravy a úpravy vnějšku. Pro příští rok jsou naplánovány opravy v interiéru. „Jde o jedinečný projekt, nenápadný, s pokorou a citem k místu, a zároveň představující mimořádnou krásu hmotnou i duchovní na tomto stále živém poutním místě“, přiblížil myšlenku památníku P. Václav Vacek z letohradské farnosti, který akci zapojil do dotačního projektu přeshraniční spolupráce s Polskem. Z ní by měla být financovaná rekonstrukce interiérů, obrazů, soch a dalšího uměleckého vybavení. „V době totality nechalo vedení města objekt obrůst stromy a křovinami, jimiž osázeli okolí kaple, aby se ztratila lidem z očí. Díky ucpání okapů přírodním materiálem pak zatékající voda způsobila provalení zdí do sklepů a propadlo se nádvoří. Tenkrát kapli naši chlapi zachránili z nejhoršího, ale stavba chátrala dále. Později se mi podařilo docílit vykácení stromů na celém pahorku a z kaple se tak stala opět dominanta města“, popsal snahu vrátit kapli původní krásu a zároveň nový účel P. Václav Vacek.

Z bohaté stropní výmalby se však dochovalo jen torzo. Křížová cesta v ambitech pochází z druhé poloviny 19. století, autorem je Dominik Umlauf. S nápadem přeměny objektu v památník přišel architekt Jan Vinař, který pracoval na opravě Santiniho kostela sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou. Památník tvořený i audio a videoprojekcemi ve sklepení kaple a kavárnou nebude mít obdoby v celé republice. Jeho realizaci administrativně zajišťuje město Letohrad, které se snaží shromáždit i dostatečné prostředky. Vybudování Památníku barokních poutí je dokonce i cílem Strategického plánu rozvoje města Letohrad. Dosavadní opravy jsou financovány z dotací Ministerstva kultury na záchranu architektonického dědictví, ze zdrojů římskokatolické farnosti a města Letohrad. Přispěl Pardubický kraj a díky dotacím i Ministerstvo kultury ČR.

Kopeček nad městečkem Letohrad (dříve zvaným Kyšperk) přitahoval věřící odpradávna. Už na začátku 17. století tu bylo postaveno devět misionářských křížů, k nimž proudila četná procesí křesťanů. O tom, že si poutní návrší zaslouží honosnější stavbu, pak rozhodl v roce 1734 nový majitel kyšperského panství Jan Václav Brenda. Objektpřipomíná svoji architekturou areál kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, jehož autorem je Jan Blažej Santini-Aichel. Barokní kapli nechal J.V. Brenda rovněž zasvětit sv. Janu Nepomuckému, jenž byl jeho vzorem.