V Koclířově byla ve farním kostele sv. Filomény a sv. Jakuba obnovena činnost bratrstva této malé velké světice.
V neděli 10.1., v den, kdy se připomíná narození sv. Filomény, panny a mučednice, patronky Světového živého růžence a dětí Mariiných byla v Koclířově ve farním kostele sv. Filomény a sv. Jakuba obnovena činnost bratrstva této malé velké světice. Událost navazuje na historickou tradici koclířovské farnosti, s vděčností za záchranu a generální rekonstrukci farního kostela a přilehlého poutního prostranství, a to ve spojení s činností Světového apoštolátu Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR v areálu bývalého kláštera a nového poutního místa Fatimy.
Členství v obnoveném bratrstvu sv. Filomény je na základě rozhodnutí mezinárodního prezidenta WAF Prof. Américo Pablo Lópeze Ortiz spojené s činností Fatimského apoštolátu v ČR. I přes velká omezení probíhají v Koclířově programy každou první sobotu, vigílie a fatimské dny vždy 12. a 13. den v měsíci i s obnovou úcty sv. Filomény a letos, v Roce sv. Josefa, patrona Církve, též nad Hřebečským tunelem v obnoveném kostele jemu zasvěceném. Pravidelné bohoslužby a modlitby probíhají vždy při zachování všech hygienických pravidel a omezení a jsou rovněž vysílány on-line.
Veškeré podrobnosti o činnosti Fatimského apoštolátu, nyní nově ve spojení s obnovou úcty ke sv. Filoméně a sv. Josefovi naleznete na www.cm-fatima.cz.
Svatá Filoména je katolická světice, která žila ve 3. století. Byla dcerou vládce malého státu v Řecku. Její rodiče dlouho nemohli mít děti a až po tajném přijetí křesťanské víry se jim narodila dcera. Dali jí jméno Lumena, což znamená "světlo víry". V 11 letech se Filomena zaslíbila Kristu. Rodiče svou dceru milovali tak moc, že ji chtěli mít stále u sebe. Proto ji také vzali s sebou do Říma, když jim bylo hrozeno válkou. S Filomenou se setkal císař Dioklecián a chtěl si ji vzít za manželku. Sliboval, že dá otci Filomeny celou moc jeho říše. Tehdy jí bylo 13 let. Odmítla ho, protože své panenství již zaslíbila Bohu a císař ji dal uvěznit na 40 dní. Podle legendy se jí ve vězení po 37 dnech zjevila Panna Maria. Filomena byla bičována do krve, ale Panna Maria jí ve vězení zahojila rány léčivým balzámem. Pak byla přivázána ke kotvě a vhozena do Tibery, ale andělé poslaní z nebe kotvu uvolnili a Filomenu přinesli na břeh. Dioklecián to připisoval čarodějnickým schopnostem, a tak dal Filomenu vláčet ulicemi Říma připoutanou na voze. Ocitla se opět ve vězení a ve spánku byla zázračně uzdravena. Císař přikázal v záchvatu vzteku, aby ji lučišníci proděravěli svými šípy. Šípy ale nabíraly opačný směr a usmrtily ty, kdo je vypouštěli. Nakonec jí byla setnuta hlava. Její ostatky byly nalezeny 24. května 1802 v Priscilliných katakombách (dnešní via Salaria v Římě) v hrobě vytesaném ve skále. Roku 1805 byl jistý Francis de Lucia v pokladnici vzácných sbírek křesťanského starověku ve Vatikánu u jejích ostatků zasažen náhlou duchovní radostí a požádal, aby ostatky byly uloženy v kostele v Mugnanu u Neapole. Brzy se její hrob stal poutním místem.
Její přímluvě jsou připisovány četné zázraky: uzdraveni z rakoviny, z těžkého poranění, jeden muž měl být náhle uzdraven ze srdeční choroby. Filoména byla uznána papežem Řehořem XVI. za svatou podle zázraků a zázračných vyslyšení proseb. Mezi její oddané ctitele patřila celá řada světců: Jan Maria Vianney, Antonín Maria Claret, Jan Nepomuk Neumann, Petr Chanel, Petr Julián Eymard či Anna Maria Taigi.