Apoštolát modlitby - červenec

Úmysl papeže 

Za nemocné, o které pečujeme v pastoraci

Modleme se, aby svátost pomazání nemocných dávala sílu samotného Pána těm, kdo ji přijímají, i jejich blízkým a aby se stále více stávala viditelným znamením milosrdenství a naděje pro všechny.

Přes veškerý pokrok a úspěch medicíny zůstává i dnes kterákoli nemoc poselstvím o blížící se smrti. Nemoci odhalují intimitu situace ohrožení a osudu smrti, který je člověku vlastní; staví člověka tváří v tvář sobě samému, před jeho pomíjivost, úzkost ze smrti a zároveň touhu po věčném životě. Staví před otázku, zda je člověk skutečně osamělý, opuštěný. I když zápas mezi smrtí a životem ještě není rozhodnut a stále ještě existuje velký prostor pro naději, přibližují nevyhnutelnou situaci smrti. V péči o nemocné nejde jen o vykonání obřadu. I prostá návštěva nemocného, kterou kněz vykoná, pokud je správně chápána, se může stát pro nemocného setkáním s Kristem, a sloužit tak jako uvedení do svátosti v tom smyslu, že s sebou přináší evangelium a láme chléb slova, které pochází z Božích úst. „Návštěva kněze u nemocného je tak důležitá! Je to sám Ježíš, kdo přichází, aby nemocného pozvedl, dodal mu sílu, dal mu naději, pomohl mu; také aby mu odpustil jeho hříchy.“ (papež František)

Národní úmysl

Za kněze v duchovní správě

Modleme se, aby kněží ustanovení do nových farností byli dobře přijati věřícími a plodně navázali na své předchůdce. 

Co jednotliví věřící očekávají a co si zaslouží od svých pastýřů? Poctivost, transparentnost a otevřenost. Otevřený dům srdce otevírá všechny dveře. Farnost čeká na to, že jejich nový kněz po seznámení s celou farností ukáže všem jasnou představu o tom, co chce dělat a kde vidí místo pro spolupráci. Především však má být mužem církve se schopností dívat se dopředu. A co mohou vzájemně? Inspirovat se. Kde se chceme nechat ve farnostech inspirovat, roste schopnost nadchnout, obohacovat se a nejen se vyjádřit se, nýbrž i slyšet názory druhých