Apoštolát modlitby - duben

Všeobecný úmysl: Modleme se za ty, kdo riskují život v boji za základní lidská práva v diktaturách, autoritářských režimech a nezřídka i v demokraciích, které prochází krizí.

Často zjišťujeme, že lidská práva ve skutečnosti neplatí stejně pro všechny lidi. Podle papeže Františka „uznávání těchto práv je vstupní podmínkou pro sociální a  ekonomický rozvoj dané země. Když je respektována důstojnost člověka a jsou uznávána a zaručována jeho práva, rozvíjí se také tvořivost a podnikavost a člověk může rozvinout mnoho činností pro společné dobro“. (Fratelli tutti, 22) V České republice sice nežijeme v diktatuře nebo autoritářském režimu, přesto sociální nerovnost je pociťována velmi silně. V posledních měsících žijeme, jak snadno se může stát skutečností, že někdo přijde o základní prostředky k živobytí. To, že oběti zneužití moci se nemohou dovolat spravedlnosti, se týká celé společnosti a nevyhýbá se ani církevnímu společenství: s rozmanitými podobami porušování lidských práv (klerikalismus, mocichtivost, kmotrovství, stranictví, arogantnost) musíme zápasit stále. V dnešní křehké době se častěji ocitáme v situacích, kdy si hlouběji uvědomujeme vlastní bezmocnost. Modleme se za ty, kteří statečně usilují o aktuální a účinné řešení, zejména tam, kde se porušují základní lidská práva. Zároveň se modleme také sami za sebe, abychom v době, kdy se nás hlouběji dotýkají nejrůznější limity, dokázali za nimi spatřovat Tvář toho, který se pro nás na kříži učinil Bezmocným.

Národní úmysl: Děkujeme za velikonoční radost a naději v životě nás křesťanů a prosíme, abychom byli světlem světa a solí země, jak to od nás svět právem očekává.

Velikonoční Kristus je všude tam, kde člověk trpí, věří, chválí a dovolává se jeho svatého jména. „Pane, kde chceš, abychom měli Velikonoce?“ (srv. Mt 26,17) V letošním roce, více než jindy, je pro nás platné Ježíšovo slovo: „Dnes musím zůstat v tvém domě.“ (Lk 19,5) Nenechme si ujít velikonoční radost v našich domovech, když nebudeme moci do kostela. Oblékněme se svátečně, celý dům naplňme vůní, požehnejme našemu jídlu a zazpívejme své velikonoční aleluja. Naším křesťanským svědectvím je vztah–láska, která proměňuje naše lidství. Nestačí propagovat křesťanství, aby se v očích světa stalo jednou ze zajímavých forem života. Křesťan netouží po tom, aby se zalíbil nebo byl sympatický, a tím si druhé podmaňoval. Vítězí jiným způsobem: necháváme se milovat Tím, jehož krev činí naše lidství „bílým“, totiž projevem Boží slávy, jeho lásky, místa jeho vlastní přítomnosti a zjevení. Když je naše láska milovaná, naše lidství se proměňuje a zjevuje Boha.

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc duben 2021

Modleme se za představitele státní moci, aby se v době pandemie zasadili za urychlenou distribuci vakcíny a její spravedlivé sdílení zejména s nejchudšími zeměmi

Připomeňme si papežova slova: „Zmrtvýchvstalý Kristus je nadějí pro ty, kdo ještě trpí kvůli pandemii, pro nemocné, pro ty, kdo ztratili své drahé. Pán ať jim dá svoji útěchu a podpírá úsilí lékařů a zdravotníků. Všichni, zejména ti nejkřehčí, potřebují pomoc a mají právo na přístup k nezbytné léčbě. Je to ještě zřejmější v této době, kdy jsme všichni voláni k boji proti pandemii a vakcíny přestavují v tomto zápase zásadní nástroj. (…) vybízím celé mezinárodní společenství ke společnému úsilí, aby byla překonána zpoždění v jejich distribuci a prosadilo se jejich sdílení zejména s nejchudšími zeměmi.“ Když papež hovoří takto veřejně, je každé jeho slovo voleno promyšleně  a s velkou znalostí věcí. Svatý stolec je místem informací. Má nespornou výhodu: jeho zdroje pokrývají podrobnou znalost každého koutu světa a zahrnují i styk s vládami, odbornými a nejprestižnějšími vědeckými institucemi.

Za dobu pandemie nepředstavitelně vzrostla schopnost pacienty diagnostikovat a léčit. Známá jsou rovněž lépe také úskalí, s jednotlivými postupy související. Vývoj vakcín, příprava vysoce účinných a bezpečných očkovacích látek proti zcela nové infekci v tak krátké době je obdivuhodná. To platí i pro vývoj léků. O co horší je pak nekompetentnost, odborná neznalost a přesto nesoudné šíření dezinformací a strachu ohledně očkování. Je prostým faktem, že očkování za posledních 100 let zachránilo miliony životů.

Dnes je každý postaven před nutnost rozlišování. To není vždy jednoduché, zvláště když se máme vyjádřit bezprostředně, bez osvědčené předchozí zkušenosti. Papež František potvrzuje se vší vážností, že očkování proti covidu-19 je zcela ve shodě s naukou církve: „Domnívám se, že z etického hlediska by se všichni měli dát očkovat. Není to volitelný krok, nýbrž etický úkon, protože je v sázce tvé zdraví a život, ale také zdraví druhých lidí”. A jde ještě dál, když upozorňuje: „Existuje sebevražedné popíračství, které si nedovedu vysvětlit.“ K této zodpovědnosti patří i zvýšená pozornost k tomu, zda nejsou zneužívány situace pandemie k obohacování, růstu vlivu nebo k rozdmýchávání nenávisti. I proto se papež obrací na veřejném mínění, zatímco celý svět se všemi nemocemi odevzdává Srdci Ježíše – jediného Lékaře. Vložme se tedy i my do Pánových ran, a tím do jeho Srdce, i se všemi problémy, které souvisejí s otázkou covidu-19.