Apoštolát modlitby - leden

Úmysl papeže 

Za dar rozmanitosti v církvi

Modleme se, aby křesťanská společenství s pomocí Ducha Svatého v rozmanitosti charizmat rozpoznala své obdarování a v různosti liturgických tradic uvnitř katolické církve objevila své bohatství.

V rozmanitosti nachází církev své největší bohatství Ducha. Jen připomeňme rozmanitost blahoslavenství. Hovoříme o pluriformitě. Plurál znamená mnohost. Vnímáme zde přítomnost společného my. Vzorem se nám stává synodální proces. Vnáší různé podoby téhož – ono silně znějící: kráčet společně. Budeme se vždy odvolávat na slavný výrok Nového zákona: „Rozhodl totiž Duch Svatý i my.“ (Sk 15,28) Tak jako v prvotní církvi se učíme praxi rozlišování, jejímž prostřednictvím se dospívá k rozhodnutím. Neznamená to moc mluvit jménem Krista, ale autoritu nechat promluvit Krista samotného. Tajemství společenství ve větší míře zdůrazňuje úlohu laiků. O co se jedná podle papeže Františka? „Aby se u věřících laiků podpořilo jasnější vědomí jejich povolání, které se projevuje v pluralitě úkolů.“ Upozorňuje však: „Musíme si dávat pozor, abychom nezaměňovali všeobecné kněžství a služebné kněžství, svévolně neinterpretovali pojem zastupování a riskovali, že vlastně vytvoříme církevní strukturu služby paralelní k té, která je založena na svátosti svěcení.“ Laici musí být oceňováni, aniž by docházelo k záměně rolí. Každý z nás žije jiné blahoslavenství, což je největší výsadou nového člověka. To tvoří harmonii, soulad a novou podobu obdarování nás všech.

Národní úmysl

Za studenty

Modleme se, aby studenti dobře využívali čas k prohlubování poznání i k rozvoji svěřených darů.

Putovat s mladými a doprovázet mladé lidi v utváření nadějeplné budoucnosti je důležitý úkol každého křesťanského společenství. Když svým životním stylem bude učit nové generace pilně poznávat (studovat) duchovní smysly, naučí jej tajemství života: poznávat Ježíšovo Srdce, řeč jeho lásky, a také nástrahy Zlého. Potřebuje se naučit bezpečně poznávat duchovní hnutí svého nitra. Duchovní smysly nás učí jazyku lásky: jak miluji, jak od druhých lásku přijímám a kde je moje nejsilnější zbraň v boji se zlem. 

Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem na měsíc leden 2024

Modleme se, aby Bůh zasel semínka míru do srdcí představitelů zemí trpících válkami

Papež František nás opět vyzval k modlitbě za mír. „Obnovujme svou blízkost modlitbou drahému ukrajinskému lidu, který je tolik zkoušen, a těm, kteří trpí hrůzami války v Palestině a Izraeli i v jiných částech světa. Modleme se, modleme se všechny, kdo jsou vystaveni válce, a prosme Pána, aby zasel semínka míru do srdcí těch, kteří v těchto zemích vládnou.“ Hrůzná zloba války se nás dotkla nečekaně krátce před Vánocemi, kdy na Filosofické fakultě Karlovy univerzity šílený střelec zastřelil zcela zlovolně nevinné oběti z řad studentů a vyučujících. Nejsmutnější reakce bylo možné zachytit v desítkách děsivých výzev, které vyzývaly k napodobení těchto krutých činů. Nenasytná touha po krvi vyrůstá z nenávisti. O to důležitější je povinnost mírových jednáních spočívajících na vládách válčících zemí. Co někteří opěvují jako slavné války, se zřídka po letech ukáže být blahodárným. Nenávist zavírá lidem oči, nevidí člověka ani Boha. Z vášně hněvu v širokém slova smyslu rostou extrémní formy násilí, jako různé soupeření, boje, agrese, souboje, ba i zločiny či války. „Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech“ (Jak 4,1), říká apoštol Jakub. Člověk dneška se musí vyzbrojit kritickým stanoviskem vůči zlomocem manipulace a hromadné psychózy. Leč kritika bez ctnosti rozlišování je jako nezkrocené zvíře. Proto je součástí výchovy míru vzdělání charakteru, výchova k moudrosti. „Člověk je příliš nadaný, než aby mohl přežít bez moudrosti. Nikdo nepracuje skutečně pro mír, nepracuje-li v prvé řadě na tom, aby moudrosti bylo vráceno její důležité místo. Kde se staráme jen o růst uspokojování našich potřeb, moudrost nemůže růst. Nikdy nepřinese člověku svobodu a pokoj.“ (Ernst Friedrich Schumacher)