Apoštolát modlitby - prosinec

Úmysl papeže 

Za osoby se zdravotním postižením

Modleme se, aby lidé se zdravotním postižením byli v centru pozornosti celé společnosti a aby instituce podporovaly programy začleňování, umožňující jejich aktivní účast.

„Narcistní a utilitaristická vize života bohužel nemálo lidí vede k tomu, že považují postižené lidi za osoby na okraji společnosti a nedokáží postřehnout jejich mnohostranné lidské a duchovní bohatství. V běžné mentalitě je stále ještě příliš silně zakořeněn odmítavý postoj k této situaci, která jako by bránila štěstí a seberealizaci. Dokládá to eugenická tendence odstraňovat nenarozené, u nichž se projevuje nějaká forma nedokonalosti. Ve skutečnosti však všichni známe mnoho lidí, kteří ve své – někdy i vážné – křehkosti dokázali navzdory obtížím nalézt cestu dobrého a hluboce smysluplného života. Stejně tak jako na druhé straně známe lidi zdánlivě dokonalé – leč zoufalé! V církevním společenství nesmějí chybět slova, a zejména gesta, která postiženým lidem vycházejí vstříc a přijímají je. Zejména je zapotřebí zahrnovat je do nedělní liturgie, aby pro ně setkání se Vzkříšeným Pánem i se společenstvím bylo zdrojem naděje a odvahy na nesnadné životní cestě.“ (papež František)

Národní úmysl

Za lidi bez naděje

Modleme se za všechny, kdo jsou zklamaní, unavení a bez naděje, aby pro ně bylo adventní a vánoční období časem nového světla.

„Výzva k radosti je pro adventní dobu charakteristická. Čekání na Ježíšovo Narození, které prožíváme, je radostné, tak trochu jako očekávání návštěvy někoho, koho máme moc rádi, např. přítele nebo příbuzného, s nímž jsme se dlouho neviděli. Čekáme s radostí. (…) První podmínkou křesťanské radosti je, abychom se „odstředili“ a do svého středu dali Ježíše. Nejde o odcizení, protože Ježíš skutečně je středem, je světlem, jež dává plný smysl životu každého muže a ženy přicházejících na tento svět. Jde o stejný dynamismus lásky, který mne vede ven od sebe sama, ne abych se sobě ztratil, nýbrž abych odevzdáním se a prokazováním dobra druhému sebe sama nalezl. (…) Směřovat k Ježíši je radost. Ta má charakterizovat naši víru. Také v těžkých chvílích je niternou radostí vědět, že Pán je se mnou, že je s námi, že vstal z mrtvých.“ (papež František) A Pán přijde ve své slávě.

Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem na měsíc prosinec 2023

Modleme se za celosvětovou ekologickou konverzi.

Přestože papež František mohl (kvůli svému zdraví) práci Konference OSN o změně klimatu 2023 v Dubaji (COP 28) sledovat jen zpovzdálí, neváhá hovořit o tom, že je účastníkům blízko. Na počátku adventu se na nás obrací s konkrétní prosbou o modlitbu. Může a má podepřít jeho apel: „Znovu vyzývám k reakci na změnu klimatu prostřednictvím konkrétních politických změn: vymaňme se ze zajetí partikularismu a nacionalismu, vzorců minulosti, a přijměme společnou vizi, která nás všechny bezodkladně zaváže k nezbytné globální ekologické konverzi.“ V nedávno vydané apoštolské exhortaci Laudate Deum adresované všem lidem dobré vůle papež upozorňuje, že „autentická víra nejen posiluje lidské srdce, ale také proměňuje celý život, přetváří osobní cíle, osvěcuje vztahy s druhými lidmi a propojuje s celým stvořením“ (čl. 61).

Kořeny současných rizik jsou duchovní: „Člověk, který tvrdí, že nahrazuje Boha, se stává nejhorším nebezpečím sám pro sebe.“ (čl. 73) Nevystačíme si s naivním utopismem, do něhož nezřídka upadají mladí lidé. Anarchistický radikalismus lze vnímat s jistým pochopením, řešením však není. Ani katastrofická kázání falešných proroků nejsou neomylná. Křesťan se učí milovat přítomný stvořený svět, ponořený do rukou Božích proto, aby se stal věčností. Přítomný život směřující ke smrti není překonáván prostým směřováním dopředu, nýbrž začleněním do Kristova Těla. Podle Teilharda de Chardina tato proměna „je nejkrásnější tajemství křesťanské víry, když ji doopravdy pochopíme, protože božství vyzařuje z hlubin všech věcí. (…) Celý vesmír se vyjeví jako proměněný prostřednictvím Kristovy plnosti.“ Bez adventního očekávání Kristova příchodu v plnosti nám zbývají jen různé podoby v podstatě téhož katastrofického scénáře. Výběr to není vůbec lákavý. Papež nám znovu připomíná, že tomu tak vůbec nemusí být. Podmínkou je však obrácení, které zahrnuje náš životní styl. Čas sice rychle zraje, ale Bůh nám jej stále ještě dopřává, obrátíme-li se.