Apoštolát modlitby - prosinec

Úmysl papeže 

Za poutníky naděje – Modleme se, aby nás nadcházející jubilejní rok posílil ve víře, pomohl nám rozpoznat uprostřed našich životů vzkříšeného Krista a proměnil nás v poutníky křesťanské naděje.

Máme před sebou tři jubilejní roky: v pořadí již dvacáté páté řádné univerzální jubileum (poprvé se slavilo v roce 1300) je neseno mottem: Poutníci naděje. Dále Jubilejní rok Nejsvětějšího Srdce Ježíšova s heslem: Opětovat lásku za lásku. Slavíme 350 let od okamžiku, kdy se svaté Markétě Marii Alacoque poprvé zjevilo Ježíšovo Srdce. A do třetice: připomeneme si 1700 let od Nicejského koncilu, který byl prvním ekumenickým koncilem v univerzální církvi. Dnes „vidíme dále, protože stojíme na ramenech obrů“ (Bernard z Chartres) – to znamená, že čerpáme z moudrosti a pokladu církve a spoléháme na to, že Duch v těle církve stále více mohutní a činí z ní Nevěstu Bohu milou. Objevování pravdy na základě předchozích objevů je možné tam, kde objevujeme lásku, která nás předchází.

Národní úmysl

Za osamělé – Modleme se za ty, kdo jsou sami, aby prožili Boží blízkost a požehnání.

Co nás často v dnešní době trápí a trýzní, je všude ohlušující, agresivní, hlasitě puštěná hudba. Akustický smog je snad ještě drásavější než smog světelný. Stali jsme se součástí světa naplněného bezmocným zármutkem z likvidace krásy a ticha, zanikání světa o to horší a beznadějnější, že je dobrovolné a děje se se souhlasem většiny. Je to kulisa, která nás odvádí od podstaty: paměti soustředěné na Boha. Tomuto riziku jsme vystaveni všichni. „Ticho je terénem, na kterém se můžeme učit pěstovat plodné vztahy, protože nám umožňuje svěřit se Ježíši s tím, co prožíváme, přinést mu tváře a jména, svěřit mu své starosti, myslet na své přátele a modlit se za ně.“ (papeže František)

Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem

Modleme se za osvobození Izraelců, kteří jsou drženi jako rukojmí v Gaze, a za přístup Palestinců tam žijících k humanitární pomoci

Papež František se nepřestává obracet na autority v Izraeli a Gaze. Neopomene nikdy žádat o zastavení bojů. Cožpak prohlubování nenávisti nemá konce? „Vítám příměří, kterého bylo v posledních dnech dosaženo v Libanonu, a doufám, že jej mohou respektovat všechny strany, což umožní obyvatelům regionů postižených konfliktem – libanonským i izraelským – rychle a bezpečně se vrátit do bezpečí domova, také s neocenitelnou pomocí libanonské armády a mírových sil OSN,“ prohlásil při své pravidelné modlitbě Anděl Páně na první neděli adventní. 

Míra utrpení přesahuje naše běžné představy. Aby došlo nejdříve k propuštění rukojmí, držených v nelidských podmínkách, a zastavení utrpení nevinných, nestačí dosaženého příměří. Je pouhým, avšak nutným začátkem. Otevírá nejen pro Libanon, nýbrž i pro Gazu nové možnosti. Nutná je proto politická i hospodářská stabilizace Libanonu. „V této situaci se obracím na naléhavou výzvu všem libanonským politikům, aby byl prezident republiky okamžitě zvolen a instituce získaly zpět své normální fungování, přistoupily k nezbytným reformám a zajistily roli země jako příkladu mírového soužití mezi různá náboženství. Doufám, že záblesk míru, který se otevřel, může vést k příměří na všech ostatních frontách, zejména v Gaze.“ 

Papeži Františkovi velmi záleží na osvobození Izraelců, kteří jsou drženi více než rok jako rukojmí. Záleží mu i na vyčerpaném palestinském obyvatelstvu. Mohou zůstat bez přístupu k humanitární pomoci? Když spirála nenávisti a násilí roste, je zapotřebí propojení modlitbou. Máme se pokoušet v modlitbě o nemožné. To řekl účastníkům mezinárodního setkání na téma zadostiučinění při příležitosti 350. výročí zjevení v Paray-le-Monial: Odčinit i to, co je neodčinitelné.  Důležitý je úmysl. V srdci probouzejme denně úmysl odčinit neodčinitelné. Tím se připodobníme Ježíšovu Srdci. A co je v srdci, zrodí se i ve světě. Srdce nás připravuje učinit kroky, které jsou pro proces smíření a navrácení pokoje do srdce nejpodstatnější.