Apoštolát modlitby - říjen

Naléhavý úmysl 

Modleme se za představitele Ruské federace, aby zastavili spirálu násilí a smrti na Ukrajině, i za představitele Ukrajiny, aby zůstali otevřeni seriózním návrhům na mír.

Papež František o první říjnové neděli s odkazem na Pannu Marii Růžencovou z Pompejí věnoval celý svůj projev výzvě k ukončení války na Ukrajině. Připomněl to, co řekl na závěr mše svaté při své nedávné cestě do Kazachstánu: „Nezvykejme si na válku, nerezignujme!“ Podobně ruští katoličtí biskupové po částečné mobilizaci Ruské federace dne 21. září vydali prohlášení, v němž podrobně popisují učení církve o válce. „Válka nikdy nebyla a ani nebude prostředkem k řešení problémů mezi národy.“ Citovali nezapomenutelnou výzvu Pia XII. během druhé světové války: „Nic není ztraceno mírem, vše je ztraceno válkou.“ „Tvrdá konfrontace na Ukrajině,“ uvádí se v prohlášení, které podepsal moskevský metropolita Paolo Pezzi, „se zvrhla v rozsáhlý válečný konflikt, který si již vyžádal tisíce obětí, podkopal důvěru a jednotu mezi zeměmi a národy a ohrožuje existenci celého světa.“ S odkazem na katechismus, který uznává použití války jako legitimní formu obrany, zdůrazňují, že rozhodnutí o účasti musí být záležitostí individuálního svědomí. Rovněž se dovolávají ústavy Ruské federace, která chrání svobodu svědomí těch občanů, kteří z náboženských důvodů nebo z důvodů svědomí válčit se zbraní v ruce nemohou a nechtějí. Prohlášení poskytuje vodítko pro přibližně 240 000 katolíků v Rusku, kteří tvoří 0,2 procenta jeho populace, uprostřed chaotické mobilizace 300 000 záložníků na podporu invaze na Ukrajině. Ruská vláda trvala na tom, že povolá pouze ty, kteří mají vojenské zkušenosti, ale zprávy naznačují, že mnoho odvedenců nemá žádný výcvik nebo je po důchodovém věku. Velké množství mladých Rusů opouští zemi, aby unikli odvodu, přičemž komentátoři a úředníci naznačují, že výhrada svědomí se rovná dezerci. Při protestech proti návrhu byly zatčeny stovky lidí. Ruští biskupové znovu potvrzují imperativ svědomí pro všechny katolíky a absolutní zákaz vojenské účasti řeholníků. Reagovali tím na pokusy o nuceném narukování několika ruských, povětšinou ruskému režimu nepohodlných  pravoslavných kněží. Papež František směřuje tok našich modliteb tímto směrem, když říká: „Moje výzva je určena především prezidentu Ruské federace, kterého prosím, aby zastavil tuto spirálu násilí a smrti, a to i v zájmu svého lidu.“ Přidejme se ke katolíkům v celé Ruské federaci, kteří se modlí a postí za mír, i k jejich kněžím, kteří na tento úmysl pravidelně slouží mše svaté. 

Úmysl papeže

Za církev otevřenou všem – Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.

Svět očekává, že mu společenství církve bude otvírat cestu k Bohu zázraků, něhy a milosrdenství. Proto na prvním místě úspěchu apoštolátu pro Boží království je věrnost evangeliu. Co z toho plyne? Nárok vracet se do školy evangelia, do školy Boha naděje, který vždy překvapuje. Schopnost samostatného vidění podstaty a umění duchovního rozlišování získáváme postupně. Pobíháme mezitím často tam, kam běží všichni ostatní. Můžeme ale změnit kurz: k následování milosrdného Božího Srdce, které nás nechá dorůst k pronikavému pohledu. „Pokud ho budeme napodobovat, nebudeme se soustředit na odsuzování hříchů, ale budeme v lásce hledat hříšníky. Nebudeme sčítat přítomné, ale budeme hledat nepřítomné. Nevrátíme se k ukazování prstem, ale začneme naslouchat. Nebudeme zavrhovat opovrhované, ale budeme se nejprve věnovat těm, kteří jsou považováni za poslední. To nás, bratři a sestry, dnes učí Ježíš svým příkladem. Nechme se jím ohromit a přijměme jeho novost s radostí.“ (Homilie papeže Františka na Maltě 3. 4. 2022)

Národní úmysl

Za volby do senátu – Modleme se, aby nově zvolení senátoři vykonávali svůj úkol poctivě a spravedlivě.

Co obvykle dělá církev před volbami? Biskupové vyzývají občany, aby hlasovali podle svého svědomí, ve světle evangelia a sociální nauky církve. Jejich přístup je z dobrých důvodů opatrný. V současnosti nás díky „lámání“ doby začínají tísnit omezení. Ve společnosti vyvstávají nová témata: drahota, obavy z cen energií, ekologická krize, úděl uprchlíků a společenská roztříštěnost. Bioetické otázky (náhradní mateřství, konec života) právem vzbuzují znepokojení. A především dilema: Může být Evropa klidná, když sama znovu objevuje svou identitu? Mír a jednota národů vyžadují mnoho úsilí. Když se modlíme za politiky-křesťany, prosíme rovněž za to, aby neztratili svou lidskou tvář, uchovali si charakter a sami se neztratili v krizích, v nichž je ohrožen život jejich rodin, vztahů a duchovní život.