Apoštolát modlitby - září

Úmysl papeže 

Za ty, kdo žijí na okraji společnosti – Modleme se, aby lidé, kteří žijí na okraji společnosti v nelidských životních podmínkách, nebyli institucemi zapomenuti a nikdy nebyli považováni za vyřazené.

V hospodářsky vyspělých zemích jsme spíše zvyklí na sociální programy a péči zajišťovanou státem a neziskovými organizacemi. Musíme tento systém sociálního státu, přes všechny možné oprávněné výtky, obdivovat. Ale u obrovského stolu lidstva jsou ještě miliardy lidí, kteří v pravém slova smyslu trpí podvýživou. To, co by se v evropských velkoměstech ušetřilo jediným dnem půstu, by činilo hezkou částku, za kterou by se dalo mnoho dobrého udělat. Na to sice nemáme sami vliv, ale můžeme to uskutečnit v malém měřítku, v kruhu vlastní rodiny. Například v jedné rodině mají pěkný zvyk, že každý něco málo ušetří, včetně dětí, a ušetřené peníze se dají na dobré účely. Dokonce i malé děti to dokážou konat s pochopením a umí si něco odepřít! Tento rozměr sociální citlivosti, společně v rodině prožívaný, přináší nečekané plody. Nezapomínejme ani na ty kapky v moři.

Národní úmysl

Za pracovníky ve školství – Modleme se za učitele, vychovatele, asistenty a další pracovníky ve školství, aby nový školní rok prožili vedeni moudrostí Ducha Svatého.

Církevní školy jsou často diskriminovány. Politici na církevní školy ve svých dekretech a nařízeních rádi zapomínají. A přesto je o církevní školy velký zájem, často i ze strany nevěřících. Papež František vyzývá, aby se staly kvasem společnosti. „Výchova se dnes obrací ke generaci, která se mění, a každý vychovatel – a celá církev je matkou vychovatelkou – je povolán se měnit v tom smyslu, aby s mladými, které má před sebou, uměl komunikovat. Výchova je úkonem lásky, předáváním života. A tato láska je náročná. Mladí mají zapotřebí kvalitní výuku a zároveň hodnoty nejenom verbálně vyjádřené, ale také dosvědčované. Ve výchově je proto koherence nevyhnutelným faktorem. Nelze růst a nelze vychovávat bez koherence, svědectví. Proto potřebuje sám vychovatel neustálou formaci. Dovolím si v této souvislosti navrhnout také nezbytnost duchovních obnov a duchovních cvičení pro vychovatele. Je krásné pořádat vzdělávací kurzy toho či onoho, ale nezbytné jsou také kurzy duchovních cvičení a obnov za účelem modlitby. Koherence je sice námaha, ale především dar a milost, o niž máme prosit.“ (papež František)