Svátek Panny Marie Fatimské se slavil i v národním centru Fatimského apoštolátu v Koclířově.
Den vyvrcholil slavnostní mši svatou v Capelinhi střední a východní Evropy. Hlavním celebrantem byl papežský nuncius Mons. Jude Thaddeus Okolo, za přítomnosti biskupa královéhradeckého Mons. Jana Vokála a delegace z Maďarska, kterou zastupoval P. Zoltán Balga, ustaveného Maďarskou biskupskou konferencí jako hlavní delegát pro tuto návštěvu.
Kdyby člověk v roce 1917 otevřel filozofické knihy, pravděpodobně by se dočetl nietzscheovské "Bůh je mrtvý", toto poselství se totiž od konce 19. století šířilo napříč společností. Několik let předtím došlo v Portugalsku k revoluci, která v roce 1910 vedla ke vzniku První portugalské republiky. Pod vlivem svobodného zednářství byla vypracována nová liberální ústava, která se snažila vytlačit víru z veřejného života. Vláda zabavila katolické kostely a školy, zakázala nošení klerik na veřejnosti, zvonění kostelních zvonů a slavení veřejných náboženských svátků. V letech 1911-1916 bylo protikřesťanskými skupinami zabito téměř 2 000 kněží, mnichů a řeholnic.
Portugalsko bylo v roce 1917 podobně jako většina zemí ve válce. Do roku 1916 se mu podařilo udržet neutralitu, poté už toho nebylo schopné a přidalo se na stranu Dohody. Během války zemřelo více než 220 000 portugalských civilistů, tisíce kvůli nedostatku potravin a další tisíce na španělskou chřipku.
Na pozadí těchto událostí se v roce 1917 zjevila paní považovaná za Pannu Marii třem pastýřským dětem – desetileté Lucii a jejímu bratranci Františkovi a sestřenici Hyacintě (9 a 7 let) – na poli v portugalské Fátimě. Zjevila se jim celkem šestkrát. Aby dokázala, že zjevení jsou pravdivá, slíbila paní dětem, že při posledním zjevení poskytne znamení, aby lidé uvěřili v její poselství. To, co se toho dne, 13. října 1917, stalo, vešlo ve známost jako "Zázrak slunce" nebo "den, kdy slunce tančilo". Tento zázrak zbořil tehdy převládající přesvědčení, že Bůh už není důležitý.
Podle různých svědectví se shromáždil zástup asi 70 000 lidí, věřících i skeptiků, aby viděli zázrak: Deštivé nebe se vyjasnilo, mraky se rozptýlily a země, která byla mokrá a blátivá od deště, vyschla. Nad sluncem se objevil průhledný závoj, takže se na něj dalo dobře dívat, a po krajině byla rozeseta různobarevná světla. Slunce se pak začalo točit, vířit na obloze a v jednu chvíli se zdálo, že se stočilo k zemi, než skončilo zpět na svém obvyklém místě na obloze.
Ohromující událost byla v přímém a velmi přesvědčivém rozporu s tehdejšími ateistickými režimy, což dokládá i skutečnost, že první noviny, které o zázraku informovaly na celé titulní straně, byly protikatolické, zednářské lisabonské noviny O Seculo. Lidé chápali zázrak slunce jako záruku, že tři děti skutečně mluvily pravdu.
I dnes Fátima nutí lidi změnit vnímání Boha, protože jedním z nejdůležitějších poselství zjevení je, že i když se někdo od Boha odloučil, Bůh je přítomen v lidských dějinách a neopouští lidstvo.
Další zprávy
Formační setkání seminaristů
Apoštolát modlitby - červenec
