Bůh je můj životní program

Jana Sieberová, zakladatelka Domácího hospice Duha v Hořicích v Podkrkonoší vydala již čtvrtý knižní svazek o lidech, umírání a smrti, tentokrát s názvem Bůh je můj program. Jana Sieberová nemá problém jít na trh i s vlastní kůží, může-li to někomu prospět. A tak tentokrát předkládá nejen silné příběhy ze své hospicové práce s umírajícími a jejich rodinami, ale i mozaiku ze svých setkání či nejosobnější prožitky a vzpomínky. „Přesto, že mám zkušenost s umíráním velkého množství lidí, nejsem odborníkem na smrt, ačkoliv si to mnozí myslí. Ze smrti mám velký respekt a vždy, když se s ní znovu setkám, mne zasáhne svou mocnou silou. Nikdo z nás dopředu neví, jak se bude chovat tváří v tvář smrti svých blízkých či smrti své. Ve smrti se dotkneme své historie, svých kořenů. Tehdy můžeme procitnout a uzdravit se z mnoha skrytých bolestí a vnitřních zranění. Období umírání je obrazem našich vlastních mezilidských vztahů a pomoci druhému člověku dobře zemřít je velký lidský úkol“, říká autorka. Předmluvu ke  knížce napsal biskup Jan Baxant, který Janu Sieberovou jako dospělou křtil a biřmoval.

„Jana nepřetržitě hoří a zapaluje. Nikoliv z vlastní síly, ale proto, že od Boha zdarma přijatá charismata využívá k tomu ve prospěch druhých. Jana Sieberová se sžívá s Božím programem prakticky stále, denně. Je jí třeba zkušenosti při setkání s malou pacientkou, stejně tak i s mlčenlivými bosými karmelitkami. Vážným bodem Božího programu je i bolestivý vánoční příběh, podobně i úmrtí maminky, bytosti pro každého z nás nejdražší, když si tak přála, aby v okamžiku jejího přechodu do říše zemřelých, byla s ní. Nebyla, nemohla být. S mnohými jinými byla. Souznění ve službě se svými spolupracovníky, ale i se svými rodinnými příbuznými, svorně a společně dorůstajícími pro službu těm, kteří se sice blíží smrti a loučí se s námi, ale neztrácejí se nám, toto souznění není dosažitelné, leč modlitbou a vědomím, že jeden je pro druhého darem, nikoliv břemenem, a už vůbec ne konkurentem. Protože je Bůh jejím životním programem, své životní štěstí vidí v tom, že všichni ti, které se svými přáteli provází až před Jeho „bránu“, budou přijati a věčnou radost naleznou. Bůh je nekonečně milosrdný! Jsem si jist, že naše autorka Jana mně potvrdí oprávněnost milé poznámky, kterou mi kdosi před nedávnem sdělil: „není známo, že by se někdo ze zemřelých vrátil zpět na zem, údajně do lepšího…“, řekl ke knize litoměřický biskup Jan Baxant.