Na pomoc čeká stále mnoho dětí. Charita nepřestává hledat nové dárce...
Už 20 let pomáhá Diecézní charita dětem z nejchudších indických rodin, aby se mohly vzdělávat ve svém kulturním prostředí.
„Právě nouze vyvolala i jedno krásné přátelství, které trvá již přes dvacet let. A nouze ho také pořád prověřuje a posiluje. To přátelství, o kterém mluvím, je základem projektu Adopce na dálku, jehož účastníky jsou na jedné straně chudé indické rodiny žijící ve velice bídných podmínkách a na druhé straně čeští dárci s láskyplným srdcem. Vzájemné vztahy sdílení a solidarity přináší radost a prospěch všem. V uplynulém roce vstoupil do našich životů neznámý virus, který vnesl mezi nás strach, nemoc, předčasná úmrtí a celou řadu omezení. O slovo se také v českých rodinách v důsledku pandemie hlásí i nouze. Nesmírně si Vás proto i s týmem Adopce na dálku vážím za to, že přes veškeré obavy o svou budoucnost pokračujete v podpoře potřebných v daleké Indii. Za Váš postoj Vám z celého srdce děkuji“, říká Anna Maclová, ředitelka Diecézní katolické charity Hradec Králové
Chcete-li se do projektu Adopce na dálku zapojit, zde najdete bližší informace.
Svědectví z Indie
Pocházím z pětičlenné rodiny a moji sourozenci si mohli dovolit pouze základní vzdělání. Rodiče po celou dobu zápasili se špatnou finanční situací. Neměli jsme na vlastní bydlení ani základní vybavení. A já jsem snil o tom, že se stanu inženýrem. Jen díky Vaší pomoci jsem mohl absolvovat celou základní školu a dvouletý předuniverzitní kurz. Během studií jsem byl dokonce přes pět let kapitánem fotbalového družstva a vyhráli jsme spoustu trofejí a medailí. Později se mi podařilo získat titul bakalář v oboru počítačové aplikace. Věřím, že magisterské studium absolvuji také úspěšně. Jen s Vaší pomocí jsem překonal překážky na cestě za vzděláním. Nikdy nezapomenu na veškerou pomoc, kterou jsem od Vás obdržel. Udělám vše, co je v mých silách, abyste mohli být na mě hrdí.
Vijay Prabhakaran z Bangalore, Indie