Na karmelskou pouť do Bystrého

O víkendu, po svátku Panny Marie Karmelské, zve farnost v Bystrém u Poličky k dvoudenní poutní slavnosti věnované Matce Boží, která řádu karmelitánů předala škapulíř. Zdejší chrám znají nejen poutníci, ale také filmoví diváci, kteří už padesát let obdivují film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. V městečku na Vysočině se natáčel a jeho úvodní scéna je právě z bysterského kostela sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, kde za dnes již zrestaurovanými varhanami, sedával pan Očenáš v podání Vlastimila Brodského. Stejně tak je na svém místě i zpovědnice, ve které se ze svých hříchů vyznával před tím, než ho roztrhal býk, sedlák Zášínek, jehož nezapomenutelným hereckým výkonem ztvárnil Waldemar Matuška.

„Bystré není úplně  nejstarším poutním místem Panny Marie Karmelské. Starší je německé, dnes víceméně zaniklé poutní místo Pístov u Mariánských Lázní, kde slaví pouť na sv. Bartoloměje a Pannu Marii Karmelskou připomínají spíše okrajově. Mladší než my, je Maková hora u Příbrami nebo Kostelní Vydří. Takže z živých či fungujících karmelských poutních míst jsme zřejmě nejstarší, ale ruku do ohně za to nedám“, rozpovídal se o historii karmelských poutí letitý duchovní správce farnosti P. Josef Matras, podle jehož vyprávění je tradice poutí v Bystrém velmi stará. Lidé na ně v minulosti chodívali v tisících. Svědčí o tom vyšlapaná, původní opuková dlažba kostela. Červencové pouti vděčí za svůj počátek hraběnce Anně Kateřině z Martinic, tehdejší majitelce bysterského panství, která nechala postavit trpínský kostel, bysterskou faru a r. 1682 se postarala o založení škapulířového bratrstva k úctě Panny Marie Karmelské, které významně ovlivnilo náboženský a společenský život v Bystrém a širokém okolí na celé století.

Jenže císař Josef II. posléze velké duchovní poutě zakázal. Staly se jenom regionálními záležitostmi, protože se poutníci mohli vydat jenom tam, kam došli za den cesty, a tak tradice i v Bystrém upadala. Až farář Josef Smejkal se v letech před a po 2. světové válce zasloužil o to, aby karmelské pouti zase vzkvétaly. Nesmazatelnou stopu pak zanechal ve městě děkan Eduard Broj. Díky němu prošel chrám v letech 1985 – 1989 poslední velkou opravou, kterou dokončil jeho nástupce František Šotola v letech 1991-1992. Poutě k Panně Marii Karmelské tak pokračují dodnes. „Slavnost začíná v sobotu navečer mší svatou, muzikanti zahrají z věže mariánské písně, koná se koncert duchovní hudby a po něm je mariánská pobožnost, která po setmění končí světelným průvodem kolem kostela. V neděli se slouží čtyři bohoslužby, první začíná již v 6 hodin. Dohromady se na nich sejde asi 1100-1300 lidí. Slavnost je zakončena odpolední pobožností se svátostným požehnáním. Samozřejmostí je příležitost ke svaté zpovědi, která je po celé dopoledne. Pohostinnost zdejších lidí dala spontánně vyrůst tradici, kdy poutníci mohou přijít na faru, kde dostanou buchty od zdejších lidí a poutní koláče, k nim kávu a čaj. I to k pouti patří od nepaměti“, popisuje atmosféru dvou svátečních dnů v Bystrém otec Josef, přičemž dodal, že když jednou farnost dostala u příležitosti pouti několik desítek litrů vína, bysterští muži obcházeli poutníky a každému stopičku nabízeli.

V kostele v Bystrém lze však vidět i další zajímavost. V mnoha kostelích je znázorněné Boží oko. V málo kostelích je pak znázorněno Boží ucho. Ale jen v Bystrém je jediný kostel v ČR, kde je možné spatřit Boží oko i Boží ucho.  Kde? Na bočním oltáři sv. Barbory, v bílém obláčku nahoře je Boží ucho, na protějším oltáři sv. Anny je v obláčku Boží oko. Letošní pouť k Panně Marii Karmelské je v Bystrém 20.-21.7.

Možná budete mít to štěstí, že pod vlivem genia loci tohoto poutního místa „uvidíte“, jak spolu s vámi vchází do kostela sedlák František, furiant Zášínek, Jožka Pyřk, Franta Lampa, Veselá vdova i z kůru sestoupivší varhaník Očenáš – zkrátka Všichni dobří rodáci. Ještě před lety by nikoho nepřekvapilo, že by cestou do náměstí stoupal i režisér Vojtěch Jasný, který v Bystrém našel v polovině roku 2011 na několik let svůj český domov. Dnes ho tam má již mnoho let jiná slavná osobnost – Ida Kelarová.