Jeden z největších kostelů v diecézi si můžete o prázdninách prohlédnout ve svitu svící.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě je jeden z největších kostelů českého venkova. Původní kostel zde v průběhu 2. pol. 13. století postavili cisterciáci ze Sedleckého kláštera, na listině z roku 1305 se již výslovně zmiňuje těžba stříbrné rudy „u farního kostela Navštívení Panny Marie". V polovině 14. století kutnohorští měšťané Frydman a Benišlín rozmnožili nadání kostela, takže péčí kutnohorských havířů mohla být po roce 1367 sešlá stavba opravena a rozšířena. V 16. století byly patrony kostela zemané Libeničtí z Vrchovišť, sídlící na tvrzi v sousedních Libenicích, kteří v něm byli i pohřbíváni. Podle popisu inventáře z roku 1505 a 1651 byl kostel vybaven mnoha drahocennými předměty. Ačkoliv měl kostel svůj vlastní bohatý zádušní fond, v průběhu 18. století natolik zchátral, že musel být až na věž se šnekovitým schodištěm v letech 1814–16 zbořen. Krátce na to, v letech 1817-18 pak byla k věži přistavěna jednoduchá loď s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně. Z podnětu nového faráře Jana Záruby byla v průběhu července a srpna roku 1905 celá stavba odstraněna a na jejím místě postavil kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905–08 dnešní velkolepou pseudorománskou stavbu podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, kteří z nařízení c. k. Ministerstva kultu a učby přepracovali původní projekt od architekta Bedřicha Münzbergera. Stavebníkem kostela byl Velkostatek Kolín - Patronátní úřad v Býchorech, náklady na jeho stavbu ve výši 225 000 korun byly kompletně hrazeny z vlastního zádušního jmění kostela (mylně se v okolí traduje, že stavbu finacoval tehdejší světský patron stavby, houslový virtuos Jan Kubelík, pobývající na svém zámku v Býchorách). Zajímavostí je, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Slavnostně byl kostel vysvěcen jako Nanebevzetí Panny Marie dne 24. května 1914 za účasti královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy.
Více o kostelu zde.