Slavnost Matky Boží prožili věřící v katedrále Svatého Ducha se svým diecézním biskupem.
![](/sites/default/files/styles/medium/public/zpravy/2024/01/thumbnail_img_6202.jpg?itok=YZu4MedE)
Na 1. ledna připadá každoročně slavnost Matky Boží, Panny Marie. Pannu Marii církev ctí jako Matku Boží, neboť dala tělo Synovi věčného Otce, jak vyznává nicejsko-cařihradské vyznání víry, v němž říkáme, že Syn Boží „pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.“
Pradávnou víru církve potvrdil v 5. století efeský koncil. 'Nestoriánský blud viděl v Kristu lidskou osobu spojenou s božskou osobou Božího Syna. Proti tomu svatý Cyril z Alexandrie a třetí ekumenický koncil shromážděný v Efesu v roce 431 vyznal, že „Slovo tím, že se ve své osobě spojilo s tělem, oduševněným rozumovou duší, se stalo člověkem“. Kristovo lidství nemá jiný subjekt než božskou osobu Božího Syna, který je přijal za vlastní ve chvíli svého početí. Proto efeský koncil prohlásil v roce 431, že Maria se opravdu stala Boží matkou pro lidské početí Božího Syna ve svém lůně; „Matka Boží ? ne proto, že by Boží Slovo přijalo od ní svou božskou přirozenost, nýbrž proto, že z ní má svaté tělo, vybavené rozumovou duší, a poněvadž je s ním Slovo spojeno ve své osobě, říká se, že se Slovo narodilo podle těla.“ (KKC 466)