Pátek po 1. neděli adventní - Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu

Lk 1,26-38

Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a  uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.

Dnešní evangelium patří k těm nejkrásnějšíma a nejradostnějším řádkům v Písmu. Je to událost velkého setkání, které je plné jmen poukazujících na reálný, konkrétní vstup Boha do dějin světa i do našich životů. „Buď zdráva, milostí zahrnutá, neboj se Maria…“ Těmito slovy volá Bůh Pannu Marii a zahrnuje ji svou milostí, která je vzápětí spojena s posláním k Božskému mateřství. „Buď zdráva, Pán s tebou, neboj se…“ Takto oslovuje Bůh dnes i  mne, je se mnou, zve mne do své blízkosti a důvěrnosti vztahu. Zahrnuje mne svou milostí, svěřuje mi jedinečné jméno a poslání. Zkusme si někdy představit Boží hlas vyslovující mé jméno. Vybavme si i to, jak mne oslovují mí blízcí a známí. Nakolik si vážím svého jména i sebe sama? Dnešní den, 8. prosinec, je zvláště slavnostní pro celou salesiánskou rodinu. Don Bosco ho pokládá za začátek svého díla. Bylo to v  Turíně roku 1841, když uslyšel křik kostelníka vyhánějícího ze zákristie zatoulaného kluka z ulice. Don Bosco jej dovedl zpět. Vyptal se ho na jméno, rodinu, školu, v čem je dobrý, co pro něj může udělat. Poté si klekl a pomodlil se Zdrávas Maria. Jeho široké otcovské srdce přitáhlo sirotka Bartoloměje a později i další kluky do vznikající oratoře. Po pětačtyřiceti letech svým salesiánům řekl: „Všechny dary, které nám dalo nebe, jsou ovocem onoho Zdrávas Maria, které jsem se pomodlil vroucně a s čistým úmyslem.“ Na konci života znovu prohlásí, že všechno, co v životě udělal, je dílem Marie. Buďme tento den vnímaví pro jméno, kterým mne volá Bůh, kterým mne volají druzí. Nechme se pozvat do Boží blízkosti, spočinout pod jeho laskavým pohledem plným milosti a požehnání. Vyslovujme s laskavostí a pozorností jméno druhých, darujme jim svou důvěru a  povzbuzení. Vyprošujme jim požehnání i mocnou přímluvu Matky Boží Marie.

Věra Gajdůšková

×××

Bože, tys uchránil Pannu Marii od dědičné viny, aby byla důstojným příbytkem tvého Syna, a pro jeho budoucí zásluhy jsi ji už od počátku zahrnul svou milostí; na její přímluvu pomáhej i nám, ať čistí dojdeme k tobě. Prosíme o to skrze tvého Syna… (Vstupní modlitba)