Pátek po Popeleční středě

Mt 9,14-15

K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit.“

V  návaznosti na dnešní evangelium bych se s  vámi velmi rád podělil o  vlastní zkušenost s jednou tichou a pokornou iniciativou, která má hluboký význam pro budování osobního vztahu s  Pánem Ježíšem, vztahu mezi naším Ženichem a námi, jeho drahou nevěstou.

Minulý rok na jaře byla v naší farnosti víkendová postní duchovní obnova vedená paterem Bernardem Hessem na téma „Přebývat s tím, který nás nekonečně miluje.“ Jeho poselství o mnoholeté zkušenosti s nepřetržitou adorací farníků ve farnosti nás inspirovalo. Na podzim jsme se po určitých potřebných přípravách také zapojili, zatím však pouze do pravidelné, nikoli nepřetržité adorace. K  té bychom rádi chtěli jednou dospět.

V duchovním životě každého z nás a také každé farnosti jde na prvním místě o osobní vztah, osobní hlubokou zkušenost s Pánem Ježíšem.

Na vhodném místě, které splňuje zásadní podmínky jako bezpečí, teplo, soukromí apod. se pravidelně v  rozepsaných termínech zavazují účastníci jednu hodinu setrvat v  tichu před Nejsvětější svátostí. Každý v  tu chvíli přebývá s Pánem i jako Mojžíš, v prosbách za sebe, ale také za svou rodinu, za svou farní rodinu. Krásný a hluboký význam má střídání se farníků, kteří tak vytvářejí jeden řetěz modliteb, obětí a úcty, vděčnosti  – farní společenství, vědomí jedné rodiny, která žije jen z Boží milosti. V závazku spolehlivé, pravidelné účasti máme příležitost k sebezáporu.

Každý si potřebujeme uvědomit, kdo jsme. S žalmistou se Pána ptát celým srdcem KDO JE ČLOVĚK, ŽE JEJ MÁŠ TAK RÁD. Dopřát si společné pokorné chvíle v osobním setkání s  Pánem Ježíšem, ptát se, naslouchat, hledat odpověď. Čerpat sílu také pro chvíle zkoušek a pokušení. Nechat se naplnit láskou, abychom byli schopni Jeho lásku dávat svému okolí, sloužit a žít… V této postní době, i právě dnes v pátek, poklekněme před svým Pánem, vyjádřeme mu naši hlubokou úctu, vděčnost, svěřme mu všechny naše radosti, obavy, prosby a nechme se Jím samotným vést, inspirovat k správnému životu, ke službě dle našich možností. Ať naše účast na slavení liturgie vyvěrá z osobní radosti z účasti na Ženichově svatbě, ať náš osobní půst není pouze naplněním předpisů, ale chvílí odevzdávání se do Jeho rukou.

Petr Svoboda

×××

Bože, provázej svou pomocí naše úsilí o vnitřní obnovu, aby naše skutky odříkání byly už od počátku pravdivým projevem našeho smýšlení. Prosíme o to skrze tvého Syna… (Vstupní modlitba)