Pondělí Svatého týdne

Jan 12,1-11

Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betánie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z  mrtvých. Připravili tam (Ježíšovi) hostinu a  Marta obsluhovala. Lazar byl jeden z  těch, kteří s  ním byli u  stolu. Marie vzala libru drahocenného oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a utřela mu je svými vlasy. Dům se naplnil vůní toho oleje. Jidáš Iškariotský, jeden z  jeho učedníků, který ho měl zradit, však řekl: „Proč se ten olej neprodal za tři sta denárů a nedalo se to chudým?“ To řekl, ne že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: spravoval pokladnu a bral z toho, co se do ní dávalo. Ježíš odpověděl: „Nech ji. Ať jej uchová pro den mého pohřbu. Vždyť chudé máte mezi sebou vždycky, ale mne vždycky nemáte.“ Velký zástup židů se dověděl, že je tam, a  tak přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také, aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. Velekněží tedy rozhodli, že zabijí i Lazara, protože mnoho židů kvůli němu odcházelo a věřilo v Ježíše.

„Ježíš přichází do Betánie do domu Lazara, Marie a Marty.“ Od toho se chci odrazit. Ježíš  – Bůh  – přichází k  člověku. Nečeká na Tebe někde daleko na nedostupném místě, na vysoké hoře nebo ve vzdáleném chrámu. Ježíš jde přímo k Tobě. Potkáš ho doma, potkáš ho ve škole, v práci i na ulici. Je s Tebou, když jsi sám, s kámoši, na rande, ale i v kostele – na to nezapomínej.

Namítneš mi, že ho nevidíš, neslyšíš, že nevíš, co po tobě chce, a že s Ním stejně nedovedeš rozmlouvat. Tak se koukni do evangelia! Marta – dvojka – chystá hostinu, protože je to její styl, potřebuje být aktivní, něco dělat. Lazar zase s Ježíšem hovoří, tam má komfortní zónu. A Marie? Marie je střela, nevíš předem, co udělá. Někdy tiše naslouchá, teď ale maže Ježíšovi nohy drahým olejem. Ježíš to přijímá a  dává tomu vyšší smysl. Boha z  míry nevyvedeš, chce Tě takového, jaký jsi. Tak koukej své dary používat!

A pokud máš stále ještě pocit, že Bůh je daleko, tak právě Tobě patří tento odstavec. Věříš na zázraky? Já ano. Věřím, a  dokonce i vím, že Bůh dělá zázraky přímo pro mě. Je pondělí Svatého týdne, ale já, když to píšu, mám konec listopadu minulého roku. Ani ne před týdnem bylo Diecézní setkání mládeže v Hradci Králové. Přípravný tým přespával na biskupském gymnáziu a já jsem to tam měl na starost. Ráno, když všichni odešli, jsem zjistil, že jsou porouchané vchodové dveře a nejdou zavřít. Dvě hodiny jsem tam čekal, než je přišel školník opravit. Nejprve jsem se vztekal, proč se to stalo zrovna mně, že zmeškám program,  atd. Ale o  něco později jsem si řekl: „Bože, proč jsem tady? Co mi chceš říct tady a teď?“ A víte co? Přišla mi odpověď na otázky a problémy, které jsem řešil. A to takovým způsobem, jakým by mě to ani ve snu nenapadlo.

Závěrem vás prosím: Vždycky přijímejte Pána, držte se ho, protože vás miluje, a věřte na zázraky!

David Fendrych

Kristus, který nás na kříži zachránil z našich hříchů, nás zachraňuje a vykupuje také dnes stejnou mocí svého úplného darování se. Podívej se na kříž, uchop ho, nech se zachránit, protože „ti, kdo přijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z  hříchu, ze smutku, z  vnitřní prázdnoty a z osamění“. A jestliže zhřešíš a vzdálíš se, on tě opět mocí svého kříže pozvedne. (Christus vivit, odst. 119)

×××

Všemohoucí Bože, jsme slabí a hyneme pod tíhou hříchů; ujmi se nás a dej, ať se na nás ukáže životodárná síla umučení tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého… (Vstupní modlitba)