Poutní bohoslužba v bývalém kněžském semináři

Pokud na hradeckém nevelkém náměstíčku, zvaném Na Hradě, projdete portálem, nad nímž je socha Jana Nepomuckého z roku 1776, dostaneme se do bývalého biskupského kněžského semináře s kostelem sv. Jana Nepomuckého z let 1709 až 1714. Objekt se dnes nazývá Městská hudební síň.

Drobné náměstí patřilo kdysi slavným Svatojánským poutím. Jarmark lákal návštěvníky, voněly svatojánské koláče. Sláva, kterou přicházelo navštívit množství lidí z dalekého okolí. Kostel stavěl Vojtěch Schneider podle návrhu neznámého architekta z cihel a lomového kamene. Je to stavba v barokním slohu. Sedlová střecha pokrytá taškami má poblíž jižního průčelí osmistěnnou věžičku s barokní cibulovou bání. Ve vížce visí dva zvonky s reliéfem Madony na pláštích. Původní zvony se rozlily při požáru 24. srpna 1814.

Když byl 19. března 1729 prohlášen Jan Nepomucký za svatého, konaly se v Hradci Králové právě v tomto kostele veliké oslavy. Trvaly tři dny. Po všechny večery bylo město osvětleno. Svítila všechna okna jezuitské koleje – dnes Nového Adalbertina. Barokní výzdoba uvnitř kostela byla v roce 1887 doplněna malbami položenými přímo na omítky. Tempera na malbách byla spojena bílkovým pojidlem. Tuto práci provedli benediktíni pražského emauzského kláštera. Je to jediná zachovalá výzdoba u nás, a proto patří mezi památky první kategorie.

Na hlavním oltáři v kostele býval obraz sv. Jana Nepomuckého, ten dnes nalezneme v kostele Panny Marie na Velkém náměstí. Dne 3. července 1866 dal rektor semináře Jan Klein vyjmout onen obraz z rámu a navinout na dřevěný válec. Měl tak přečkat bitvu u Hradce Králové. V den bitvy byl kostel zasažen granáty. Dvě kule, které dopadly na kostel, dal rektor zazdít na místě, kam dopadly.

V letech po druhé světové válce sloužila kaple jako depozitář Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Ale už v roce 1957 začala první jednání o využití kostela pro účely koncertní síně. Roku 1976 projekt vypracoval Ústav pro rekonstrukci památkových měst. Specialisté kameníci, truhláři a klempíři se následně pustili do náročné práce. Všechny fresky měl na starosti Český fond výtvarných umělců. Barevná obnova se dělala s použitím žloutku ze slepičích vajec. Na rekonstrukční práce bylo v tehdejší době uvolněno neuvěřitelných patnáct milionů korun. Dne 3. října 1988 byl první koncert v nově zřízené Městské hudební síni. Za nové varhany se třemi manuály a pedálem, za dva a půl milionu korun, zasedl a koncertoval Václav Rabas.

Poutní mše svatá bude sloužena ve čtvrtek 16.5. v 18.30 hod.