Stal se jím Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka.

Biskupské svěcení přijal 15.3. roku 1665 v katedrále sv. Víta z rukou kardinála Harracha, následujícího roku byl pak v Hradci instalován. Matouš Ferdinand Sobek se narodil v Rajhradě na Moravě 19.9. 1618 jako syn Václava Sobka, klášterního purkrabího a matky Salomeny. Roku 1628 se dostává do broumovského kláštera a studuje na gymnasiu. Teologii studuje v Olomouci, r. 1638 vstupuje do benediktinského řádu v Broumově, kde se později stává převorem. Od chvíle svého jmenování do čela budoucího hradeckého biskupství si počínal jako skutečný biskup. Ujímá se zejména chrasteckého panství, z jehož důchodů mínil vystavět biskupskou rezidenci v Hradci Králové.
Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka byl potvrzen od papeže Alexandra VII. 10.11. 1664, kdy byla vydána bula Super universas jako zakládací listina královéhradeckého biskupství. Tímto okamžikem se také hradecký kraj odděluje od pražské arcidiecéze a stává se samostatnou diecézí, Hradec Králové se povyšuje na biskupské sídlo a farní kostel Svatého Ducha na chrám katedrální, přičemž se při něm zřizuje kapitula o šesti kanovnících. Diecéze královéhradecká byla rozdělena na devět vikariátů a k faktickému oddělení od pražské arcidiecéze dochází ke 4.5. 1665. Když zemřel pražský arcibiskup Arnošt Harrach na podzim roku 1667 a vzápětí i jeho nástupce hrabě Libštejnský v květnu 1668, jmenoval císař Leopold I. Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka novým arcibiskupem pražským. Ten v úřadě strávil zbytek života – zemřel 29.4. 1675 a byl pohřben v broumovském klášteře.