Příběh faráře Josefa Toufara zazní v Rudolfinu

Scénář pořadu nazvaného Kam zmizel můj strýc, pane presidente? napsala Jana Doležalová Franková podle knih Miloše Doležala, hudbu složil Slavomír Hořínka. Příběh určený širokému publiku odehrají ve středu 17. a znovu následující úterý 23. ledna členové Dismanova rozhlasového dětského souboru s hudebníky a akademiky České filharmonie. Autorka pořadu při psaní vycházela z Doležalových knih nazvaných Jako bychom dnes zemřít měli z roku 2012 a Krok do tmavé noci, publikované tři roky nato. Popisuje osudy lidí svázaných s takzvaným číhošťským zázrakem. Po skončení scénického čtení se uskuteční setkání a diskuse s hosty. Vyprávění doprovodí promítání dobových fotografií. Nápad na sestavení programu o Toufarovi, který byl poprvé uveden v prosinci 2017, vzešel od houslisty České filharmonie Petra Havlína. "Když jsem si přečetl obě knihy o panu Toufarovi, potkal jsem se s hudebním skladatelem Slavomírem Hořínkou a shodli jsme se, že by to bylo skvělé téma pro edukační program České filharmonie," říká Havlín, podle nějž má Toufarův příběh duchovní, politický i historický rozměr. "Je to úplně skvělá látka, skrze niž se dá vyprávět o totalitních praktikách velice názorně a plasticky," dodává. Dle vedoucího vzdělávacích programů České filharmonie Petra Kadlece je důležité připomínat páterův osud. Díky hudbě ho lze zažít jinak a intenzivněji. "Především si ale chceme pokládat otázky po smyslu toho příběhu, otázky po smyslu hrdinství a hájení pravdy v dobách, kdy vládne lež. A být díky tomu citlivější na to vše i v dnešní každodennosti. Hrdinství a pravda, to přece nejsou pojmy dávno odvanuté," zdůrazňuje Kadlec.

Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťský zázrak, při němž se údajně pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar v důsledku brutálního mučení při výsleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala. Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné Jan Zahradníček v básnické skladbě Znamení moci či Josef Škvorecký v románu Mirákl z roku 1972. V novém tisíciletí připomněl číhošťský zázrak a tragický osud tamního kněze také televizní film režiséra Jaromíra Polišenského s názvem In nomine patris v hlavní roli s Viktorem Preissem.