Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem podepsána

Jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentského typu, budou s ní muset následně vyslovit souhlas také obě komory Parlamentu.

„Jsme rádi, že se tato vláda rozhodla dokončit dílo, které je už přes dvacet let rozdělané,“ uvádí biskup Stanislav Přibyl, bývalý generální sekretář České biskupské konference, který byl také jedním z členů expertní skupiny, která se na sjednání smlouvy podílela.

Uzavření smlouvy je obsaženo v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. „Připojujeme se k 64 státům, které dohodu se Svatým stolcem již mají. Po 22 letech se nám povedlo vyjednat oboustranně vyváženou smlouvu, která plně respektuje náš právní řád, ale zpřesňuje některé postupy a vyjasňuje některé sporné záležitosti. Budou z ní mít užitek čeští občané. Smlouva ještě více zdůrazňuje svobodu vyznání, Česko na základě ní bude moci s církvemi spolupracovat v oblastech duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních, v armádě a policii – dosud to nebylo nijak ošetřeno. Zakotvuje i možnost uzavřít manželství formou církevního sňatku, právo zřizovat církevní právnické osoby, vyzdvihuje spolupráci státu a církve při ochraně kulturního dědictví,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Za českou stranu měl jednání na starosti vrchní ředitel ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek a za Svatý stolec apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. „Nalezení kompromisu nebylo vždy úplně jednoduché. Po celou dobu vyjednávání jsem ale jasně vnímal vůli obou stran dohodnout se,“ popsal Martin Smolek. „Naše setkání probíhala v přátelské atmosféře,“ doplnil nuncius s tím, že i přesto bylo vyjednávání místy tvrdé.

Podle Stanislava Přibyla není cílem smlouvy získání privilegií pro katolickou církev, ale spíše posílení garance práv vyplývajících z náboženské svobody. Smlouva proto upravuje záležitosti jako je právo na duchovní péči pacientů v nemocnicích, vězňů nebo vojáků. Zakotvuje také výhradu svědomí, zpovědní tajemství nebo církevní sňatky. Dohoda se naopak nijak nedotýká majetkových otázek nebo vlastnictví katedrály sv. Víta, tyto záležitosti byly již vyřešeny a uzavřeny v minulosti.

Smlouva také nevytváří žádné požadavky na změnu českých zákonů. Pro působení katolické církve v České republice je významný také prvek ekumenismu, tedy spolupráce s nekatolickými církvemi, a proto zástupci České biskupské konference o jednáních podrobně informovali Ekumenickou radu církví (ERC). „Ekumenická rada církví v ČR vítá návrh smlouvy České republiky se Svatým stolcem a věří, že přijetí této smlouvy přispěje k ochraně duchovních, lidských a kulturních hodnot a pevněji zakotví dodržování lidských práv a základních svobod v naší zemi. Ochrana, kterou tato smlouva poskytuje, se týká nejen katolické církve, ale i ostatních církví a náboženských společností,” uvádí biskup Tomáš Tyrlík, předseda ERC.

V roce 2002 vláda smlouvu se Svatým stolcem vyjednala a schválila, ale Poslanecká sněmovna o rok později odmítla udělit souhlas s ratifikací. „Věřím, že jsme v současnosti v jiné situaci. Naslouchali jsme tehdejším kritikům, text smlouvy je dnes jiný a celou řadu problémů se v mezidobí podařilo vyřešit,“ zdůrazňuje Stanislav Přibyl.

Svatý stolec je subjektem mezinárodního práva reprezentujícím katolickou církev. Má navázány diplomatické vztahy se 184 státy světa, také s Českou republikou. Alespoň jednu mezinárodní smlouvu s ním má uzavřeno 25 evropských států. Poslední smluvní ujednání mezi Prahou a Svatým stolcem představoval tzv. modus vivendi z roku 1928, který v době komunismu přestal stát užívat. Po roce 1989 se téma sjednání smlouvy do agendy jednotlivých vlád opakovaně vracelo. (zdroj: cirkev.cz)

Smlouva je k dispozici zde.