Sobota po 4. neděli velikonoční

Sk 13,44-52

Následující sobotu se sešlo takřka celé město, aby si poslechlo Boží slovo. Když však židé viděli takové množství, naplnilo je to žárlivostí, odporovali Pavlovi, když mluvil, a vedli rouhavé řeči. Tu Pavel i  Barnabáš jim řekli otevřeně: „Vám nejprve se mělo hlásat Boží slovo. Ale proto, že ho od sebe odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete ke ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům. Neboť tak nám to nařídil Pán: »Určil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spásou až na konec země.«“ Když to uslyšeli pohané, radovali se a  velebili slovo Páně. A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu. Tak se slovo Páně šířilo po celé té krajině. Židé však poštvali zbožné ženy z vyšších vrstev a přední muže města, vyvolali proti Pavlovi a Barnabášovi pronásledování a vyhnali je ze svého území. Oni si (na svědectví proti nim) setřásli prach z nohou a odešli do Ikónia. Učedníci však byli plní radosti a Ducha Svatého.

Pro nás je to neuvěřitelné, nepochopitelné! Celé město, všichni obyvatelé Antiochie Pisidské chtějí slyšet radostnou zvěst – evangelium Ježíše Krista. Zázrak a přání každého kněze.

Sobota sedmý židovský den, završení Božího díla, protože šest dnů Bůh tvořil a sedmý odpočíval. Proto celé město chce chválit Pána. Proto přicházejí do synagógy, protože byli židé osloveni Božím slovem, které jim zvěstovali Pavel a Barnabáš. Autor Skutků apoštolů Lukáš poukazuje na to, že Boží slovo je určeno všem lidem, celému městu. Proto vzkříšený Pán chce přijít ke všem lidem. Lidé přicházejí do městské synagógy, aby slyšeli o Kristu, Mesiáši. Dokonce pozorně naslouchali. Někteří uvěřili, zatímco jiní šli za nimi, aby si nechali všechno podrobněji vysvětlit. Několika předním Židům se však podařilo obrátit proti apoštolům mnoho lidí. Proč se však někteří židé nechali unést žárlivostí? Jednoduše měli uzavřené srdce a nedokázali se otevřít Duchu Svatému. Nepřijali Krista  – Mesiáše, který přišel, aby nás zachránil. A místo otevření se Božímu duchu, tak apoštoly očerňují a pomlouvají. Jak snadné je od odpůrců, strhnout masu zbožných žen z vyšších vrstev a předních mužů a vyvolat pronásledování Pavla a Barnabáše a ostatních spolupracovníků!

V čem můžeme být povzbuzení? Že apoštolové plní Ducha Svatého a radostné zvěsti to nevzdali a šli s nadšením hlásat radostnou zvěst pohanům. Pronásledování naplňuje jejich srdce a  ujišťuje je, že kráčejí správným směrem s Ježíšem. Boží království se nezastavilo. Boží království je teď a tady ve společenství věřících, které je znakem Pánovy přítomnosti a radosti. Modlící se Církev exploduje radostí ze vzkříšeného Pána. Prožívat radost z  evangelia, z  víry je znamením Boží přítomnosti. Bůh v nás působí, a to je záruka, že kráčíme správným směrem. A  radostí nakazili apoštolové i pohany, nebojme se nakazit radostí i  své nejbližší, vždyť je máme rádi. Přijímejme s  vděčností všechny Jeho dary, a  ještě více se otevřeme jeho oživujícímu slovu. Vždyť být plný radosti, pokoje a Ducha Svatého je přáním každého věřícího a zvláště Tebe, který čteš tato slova.

Pavol Sandánus

×××

Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať stále více prožíváme velikonoční tajemství naší spásy: obnovil jsi nás svátostí křtu, pomáhej nám, aby v nás tvá milost přinášela hojné plody a abychom dosáhli radostí věčného života. Skrze tvého Syna… (Vstupní modlitba)