Středa po 3. neděli adventní

Lk 7,19-23
Jan si zavolal dva ze svých učedníků a poslal je k Ježíšovi se vzkazem: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ Ti muži přišli k němu a řekli: „Jan Křtitel nás posílá k tobě s otázkou: Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ Právě tehdy uzdravil mnoho lidí z nemocí, neduhů a od zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak. Odpověděl jim tedy: „Jděte a oznamte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší!“ 

Kdyby se vás někdo zeptal, jestli je ve vaší rodině přítomen Ježíš, víte to? Já to nevím. Boha ve svém životě hledám a často se Ho ptám, co je od Něj a co ne. Jak se to vlastně pozná?

Snažím se svému manželovi ukazovat, kde všude ve svém životě vidím Boha, Jeho zázraky,  uzdravení, doteky lásky, něžnou péči. A i přes odlišnost našich pohledů vnímáme oba jako zázrak naše manželství a dar rodiny.

Máme dvě malé energické holky, býváme často unavení. Na konci dne už se těšíme na zasloužený odpočinek. Často prožíváme pochybnosti, zda jsme láskyplnými manželi jeden druhému, dobrými rodiči našim dětem, dost dobří ve své práci. Ne, nejsme dokonalí. Přesto intenzivně vnímáme, že když si najdeme společný čas pro rozhovor ve třech (my dva a Bůh), On se k nám přizná. Uzdravuje našimi slabostmi pošramocený vzájemný vztah, občerstvuje naši lásku, ukazuje cestu i v kritických dobách, kdy některé vztahy krachují.

Každý den se můžeme ptát Boha i sebe, jaký zázrak nám dává, kde se nás dotýká. Je to zodpovědný a důležitý úkol. Každý den totiž dáváme také svědectví (nejen) našim dětem, aby se mohly rozhodnout, jestli tohle je cesta, kterou chtějí v životě jít. Jsme jeho učedníky a zároveň evangelisty, kteří radostnou zvěst předávají dál svým dětem, kolegům, přátelům, společnosti.

Pojďme si teď posledních pár dnů před Vánoci více všímat zázraků a Božích doteků ve svých životech. Až se někdo zeptá, jestli je ve vaší rodině Ježíš, ať můžete svědčit dál.

Johana a Lukáš Vonostránští
 

xxx

Láska, kterou si slibujeme, převyšuje každou emoci, pocit nebo duševní stav, i když je zahrnuje. Láska je hlubší vůle k dobru s rozhodnutím srdce, které zahrnuje celou existenci. Tak manželé uprostřed nevyřešeného konfliktu, navzdory tomu, že jim v srdci víří zmatené pocity, uchovávají každý den živé rozhodnutí milovat, vzájemně si patřit, sdílet celý život a nadále se milovat a odpouštět si. Každý z nich kráčí cestou růstu a osobní proměny. Na této cestě se láska raduje v každém kroku a v každé nové etapě. (Amoris laetitia, odst. 163)
 

xxx

Všemohoucí Bože, vyslyš prosby všech, kdo se připravují na slavnost narození tvého Syna, a  pomáhej jim v  tomto pozemském životě, aby dosáhli věčné odměny v nebi. Skrze tvého Syna… (Vstupní modlitba)