Letošní téma: Věříš tomu?
V sobotu 18. ledna slaví katolická církev svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů. Tento den zahajuje Týden modliteb za jednotu křesťanů, který probíhá od 18. do 25. ledna. Letošní téma „Věříš tomu?“ (J 11,26) nás vybízí k zamyšlení nad společnou vírou všech křesťanů a hledání jednoty, inspirované 1700. výročím Nicejského koncilu.
Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů připomíná úlohu Panny Marie jako Matky Kristovy církve, která nás všechny povzbuzuje k hledání jednoty mezi křesťany. Její přímluva a příklad jsou inspirací k překonávání rozdílů a hledání společného dobra. Tento den také zahajuje tradiční Týden modliteb za jednotu křesťanů, který potrvá od 18. do 25. ledna 2025. Tématem týdne je citát z Bible „Věříš tomu?“ (J 11,26), vycházející z dialogu mezi Ježíšem a Martou v evangeliu podle svatého Jana. Téma zdůrazňuje víru jako základ jednoty křesťanů a vybízí nás k reflexi společné víry vyjádřené Nicejským vyznáním. Texty a modlitby na letošní rok připravila komunita v Bose v Itálii, která je známá svým hlubokým zaměřením na jednotu mezi křesťany a na propojení duchovních tradic různých církví.
Během tohoto týdne se po celé České republice i ve světě uskuteční ekumenické bohoslužby, společné modlitby a setkání, jejichž cílem je posílit dialog a spolupráci mezi církvemi. Podrobné informace a program pro jednotlivé dny naleznete na stránkách své diecéze nebo farnosti. Každý se může do Týdne modliteb za jednotu křesťanů zapojit také individuálně, například modlitbou na tento úmysl.
Letošní téma představují předseda Ekumenické rady církví Tomáš Tyrlík (biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání) a delegát ČBK pro ekumenismus biskup Tomáš Holub takto:
„To, co možná pro některé jiné části světa může být otázkou téměř nadbytečnou, je pro nás otázkou existenciální: Věříš? A my všichni jsme pozváni, abychom na tuto jasnou Ježíšovu otázku položenou Lazarově sestře Martě odpověděli slovy ekumenického vyznání víry formulovaného na nicejském koncilu: Věříme! Tedy nikoliv v singuláru ale v plurálu. Vždyť my všichni, sestry a bratři z různých církevních společenství, společně takto věříme po celá staletí. A tato společná víra je pevný základ, ke kterému se chceme znovu a znovu vracet a vyznávat, že naše společné vyznání víry je zakotveno mnohem hlouběji než rozdíly a napětí života z víry v Ježíše Krista našeho Pána a Spasitele vzniklá během těch 1700 let, jež uplynula od slavnostního vyhlášení nicejského Kréda.“