Vamberecké mumie jsou zpět

Tři sta let spočívaly mumie v kryptě pod kostelem sv. Prokopa ve Vamberku – než do ní zateklo, takže našly dočasné útočiště v broumovském klášteře. To se nakonec protáhlo na víc než dvacet let. V pondělí se však vrátily zpět domů. Unikátní soubor zachovaných ostatků vamberských měšťanů, duchovních a dalších významných osobností, vznikl v 18. století, kdy příznivém mikroklimatu krypty došlo k přirozené mumifikaci uložených těl.

V roce 1954 byla zpřístupněna veřejnosti a mumie se staly vděčnou turistickou atrakcí – až do roku 1985, kdy stavební úpravy v okolí znemožnily odvod vlhkosti z podzemí. Rakve navlhly a ostatky napadli plísně a kožojedi. Ze 46 mumií se zachovalo pouze 34 a ty byly v roce 2002 dočasně uloženy do vhodnějších prostor ve sklepení broumovského kláštera. Po téměř čtvrt století, v pondělí tohoto týdne, se vrátily zpět do Vamberka. 

Nemuselo k tomu dojít. S ohledem na vysoké náklady a horšící se stav se zvažovalo, zda ostatky zachovat, nebo s úctou pohřbít do země. Unikátní soubor však představuje cenný archeologický a antropologický materiál, a tak nakonec došlo ke kompromisu. Město Vamberk a královéhradecký kraj přispěly na sanaci krypty a římsko-katolická farnost schválila přesun mumií zpět do Vamberka. Kostel sv. Prokopa dostal nové okapy, aby nezatékalo do podzemí. V kryptě byly odkryty původní průduchy, jež zajišťují cirkulaci vzduchu, a instalovány měřiče teploty a vlhkosti.

„Mumie jsou jen málokdy uloženy v ideálním prostředí, protože elektronicky řízená klimatizace je finančně náročná. Proto se musí přibližně jednou za pět let dělat údržba,“ sdělil Právu docent Jaroslav Klán z Ústavu soudního lékařství a toxikologie, který měl na starosti převoz mumií. „Je to pomalá a nákladná záležitost, dezinfekce jedné mumie vyjde kolem pěti tisíc. Ošetřují se bramborovým kvasným lihem a takzvanými KAS (kvarterními amoniovými solemi) proti plísni: chemikálie roztíráme vatičkou, aby se dostaly všude. Na povrch pak přijde trochu vosku pro lepší vzhled,“ dodal docent Klán.

Na návratu mumií se nakonec shodly církev a obec z podobných důvodů. „Dnes jsou to jen ostatky, prach jsi a v prach se obrátíš, to je přirozená věc. Za života to však bývali lidé, kteří se hodně zasloužili o město. A v kryptě byli uloženi, protože si to přáli. Chtěli spočinout na svatém místě, kde nad nimi budou znít modlitby,“ uvedl vamberský farář Paweł Nowatkowski.

„Historicky sem patří. Když vydrželi tolik generací, bylo by škoda, aby právě za té naší nenávratně zmizeli,“ dodal místostarosta Vamberka Vladimír Sodomka. Organizace přesunu zabrala celý den, uložení však proběhlo rychle. Krypta se zaplnila během hodiny. Rakve mumiemi jsou nyní uloženy třicet centimetrů nad kamennou podlahou krypty, na modřínových prknech nesených hliníkovými stojnami, aby kolem nich mohl proudit vzduch.

Krypta nebude přístupná veřejnosti (jednak kvůli mírné biologické kontaminaci, jednak z pietních důvodů), zájemci však do ní budou moci vstoupit virtuálně, prostřednictvím digitální 3D projekce ve vamberském muzeu krajky, která se právě připravuje. Odborníkům tak zůstane materiál ke zkoumání, město přitáhne zvědavce do muzea – a mrtví konečně dojdou pokoje v místě, kde byli před staletími na své přání pochováni.

Monika Kuncová