Neslaví se mše svatá, konají se obřady uctívání kříže.
Velký pátek je dnem připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije). Je také dnem přísného půstu a
Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše – beránka – a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI – Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky – v tehdejších jazycích – poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je právě onen velkopáteční půst, který se vztahuje na maso teplokrevných zvířat, protože byla v tradici vždy považována za určitý komfort v běžné stravě. Ryby byly naopak chápány jako pokrm chudých a půst zdrženlivosti se na ně nevztahuje. Tento půst se týká všech křesťanů od 14 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jsou dospělí křesťané (od 18 do 60 let), kteří nejsou nemocní, vázáni také půstem „újmy“, což znamená, že pouze jednou za den se smí najíst do sytosti.
