Datum
Co- Adorace a modlitby, Bohoslužby
Autor- Kateřina Grenarová
Od chvíle, kdy se v diecézi o synodě začalo mluvit, se tato myšlenka pomalu šířila i naším společenstvím. Slovíčko synodalita nám zpočátku bylo jakýmsi „kamenem úhelným“, stále jsme o něj zakopávali a jen pomalu a postupně jsme se obrušovali a snažili se chápat, co slovo znamená a jakým způsobem promlouvá přímo k nám.
Před Vánoci si první z nás vyzkoušeli, jaké to je, přímo se zapojit do dialogu vedeného synodální metodikou, která dává prostor Duchu svatému. Pastorační rada absolvovala „pilotní setkání“ a na jeho základě pak skrze osobní svědectví zvala všechny členy farnosti, aby se zapojili a vytvořili diskusní skupiny. Na vlastní setkávání jsme se připravovali také za pomoci prostorové instalace ve farním kostele. Ta nám pomohla zaměřit svou pozornost na témata, která se v rámci synodality nabízela k diskusi, a byla dalším povzbuzením k osobnímu rozhodnutí aktivně se zapojit.
Navzdory nelehkému hledání, jak synodalitu v naší farnosti uchopit (a nebo možná právě díky němu), zde nakonec vzniklo dvacet diskusních skupin, do kterých se zapojilo na sto lidí. Řada skupinek vznikla na půdorysech již existujících společenství, zapojili se však i lidé, kteří dosud k žádnému nepatřili. Některé skupiny vznikly zcela nově, přičemž v několika případech se synodální skupinka přetavila v nové společenství. Za zmínku stojí účast pedagogů, kteří spolu diskutovali na církevním gymnáziu. Připojili se také lidé, kteří se necítí být příslušníky církve a přinesli osvěžující pohled „zvenčí“. Ve výsledku jsme pokryli téměř všechna témata, která byla v nabídce. Velký dík za koordinaci skupin patří Marii Slavotínkové, která se této služby ujala a přes všechny překážky nás celým procesem provázela a povzbuzovala.
Výstupy ze skupinek jsme pomocí formulářů odeslali diecéznímu týmu a pracovali jsme s nimi také v pastorační radě farnosti. Ta prošla všechny odpovědi a vytvořila z nich jakousi syntézu podnětů, otázek, postřehů a příspěvků, které jsou důležité pro život naší farnosti. Rozdělila je do čtyř skupin, uvedených těmito otázkami: Čím naše společenství žije? Co naše společenství trápí? Z čeho má naše společenství radost? O čem naše společenství sní a po čem touží?
S touto syntézou hodláme i nadále pracovat; chceme ji mít v následující době před očima a nadále vědomě rozvíjet, co z této výjimečné aktivity vzešlo. Pro začátek jsme ji zjednodušili do stručných hesel, která slouží k symbolickému zachycení výsledků farní etapy synodálního procesu.
V neděli 13. března jsme farní etapu završili. V liturgii mše svaté jsme vycházeli právě z výstupů synodální diskuse. Zapojili jsme je do úkonu kajícnosti, ve kterém jsme vyznali, že nejsme vždy otevřeni novým a jiným pohledům, že nemáme dost silnou vůli pro vlastní obnovu a že se místo lásky necháváme často vést strachem či lhostejností. Moderátoři diskusích skupin připravili přímluvy, které sami přednesli. A v závěru mše svaté jsme všechna hesla, která symbolicky shrnují závěry z diskusí, položili na čtyři boční oltáře v našem kostele. Zůstanou zde po několik následujících týdnů, abychom je měli na očích a aby nás podněcovaly k dalším úvahám, rozhovorům, sdílení a úsilí pokračovat ve společné cestě dále.
Věříme, že synodalita je úkolem pro každého křesťana a že tento náš úkol odevzdáním formulářů neskončil. Věříme, že společně a pod vedením Ducha svatého budeme i v naší farnosti a v jejím okolí moci postupem času naplňovat naše touhy, uzdravovat bolesti a prohlubovat radosti i autenticitu našeho života s Kristem v církvi.
Kateřina Grenarová
