Velikonoce 2021, Vrchlabí

I přes nejrůznější omezení způsobené protipandemickými opatřeními, připravila vrchlabská farnost pro veřejnost celou řadu možností pro důstojné prožití Svatého týdne a Velikonoc. Květná neděle připadla na poslední neděli v měsíci, kdy jsou bohoslužby zaměřeny na děti a mládež. Protože scholička Sluníčko obstarává i hudební doprovod, ale několik zpěváčků nemohlo překročit hranice okresu a přijet na bohoslužbu, na pomoc přišli dva noví místní hudebníci, takže od této neděle má scholička navíc varhany a kytaru. Dětem byla slíbena odměna, když se doma celá rodina společně 10x pomodlí. Tato neděle byla spojená také se sbírkou na pomoc bohoslovcům v Ugandě. Jako každý rok na tento úmysl mohli věřící věnovat i své postní úsilí. 

Přesně před rokem začalo také živé vysílání vrchlabských bohoslužeb o nedělích a svátcích, což umožňuje alespoň virtuální účast nejen místním ale i dalším zájemcům. Rádi vysílání sledují třeba z Dobrušky, Pardubic, Prahy, Kralup nad Vltavou, ale také z Francie, Slovenska a Běloruska. Vše vznikalo za pomoci sv. Josefa, který zajistil do kostela internet zdarma a jehož oltář je jistě ne náhodou v blízkosti místa pro kameramana.  Každou středu od 19:00 do 20:00 nabízí P. Šlégr online program: Povídání o víře a 1x měsíčně Biblickou hodinu, která vyšla právě na středu Svatého týdne. Zájemci se přihlašují přes program teams. Je zajímavé, že tak činí třeba i osmdesátiletí. Další výhodou pro tuto „bezkontaktní“ dobu je, že si věřící mohou intence registrovat do google tabulky a stejně je připraven i rezervační systém míst k sezení. Vzhledem k tomu, že vrchlabský kostel je poměrně velký, může se bohoslužeb i za stávajících omezení účastnit téměř 50 lidí.
Na Velký pátek se kromě obřadů v kostele od 15:00, obvykle koná ekumenická křížová cesta městem, ale letos vše proběhlo v kostele. Texty křížové cesty střídavě přednášeli duchovní z evangelické, husitské a katolické církve (Michael Pfan, Vláďa Hraba a Jiří Šlégr). Věřící seděli v lavicích, mohli sledovat na TV monitoru obrázky k patnácti zastavením a dvě děti postupně přinášely hořící svíčky na kříž položený před oltářem. I tato modlitba byla přenášená online. Ve stejnou dobu a se stejnými texty se k modlitbě křížové cesty přidali také farníci ve Špindlerově Mlýně, kteří vyšli od kostela a pokračovali s křížem na ramenou do blízkého lesa, kam tradičně za každého počasí již více než 20 let na Velký pátek chodí. Před skálou do kříže každý zatluče hřebík a poté je kříž zasazen do skály.
Na Bílou sobotu probíhala v kostele tichá adorace a od 20:00 začaly obřady velikonoční vigilie. Před kostelem byl požehnán oheň a paškál, od kterého si věřící zapálili své svíce. Vzhledem k tomu, že letos nebyly během této mše svaté křty, obětní dary přinášela žena, která byla pokřtěna v loňském roce. Vigilie končila asi ve 22:30. 

P. Jiří Šlégr k průběhu svátků řekl: „Podobně jako to udělal pan farář v Třebechovicích pod Orebem, věnoval jsem farníkům svíčku na vigilii a čisté srdce, pro které si museli dojít ke svaté zpovědi. Hezkým dárkem na neděli vzkříšení byla skutečnost, když ke mně po mši svaté přišel jeden dospělý člověk s prosbou o křest pro sebe a své dítě. Jsem rád, že jsme mohli letošní Velikonoce prožít společně při obřadech alespoň v omezeném počtu lidí. Vím, že online setkávání není ideální, ale naše farní společenství se díky tomu rozrostlo, protože jsme pravidelně v kontaktu s lidmi z různých koutů naší vlasti. Zaujalo mě také, co říkal jeden menší ministrant ve Špindlerově Mlýně na neděli vzkříšení, když ministranti dostali velikonoční dobroty: „To je nějak moc dárků, ne?!“ Stejně tak chápu i já letošní velikonoční obdarování od našeho Pána.“