Příkaský: Ptejme se, zda pomoc je od Boha

Jsou to lidé, kteří přestože navštívili různé lékaře, jejich problémy zůstávají. Jedná se například o noční buzení v určitou hodinu, pronásledují je děsy, někdo se jim zjevuje, mají pocit strachu, dušení, podivné fyzické problémy, případně deprese, na které žádné léky nezabírají. Zkrátka jde o problémy, se kterými si nikdo z běžných odborníků zatím neporadil.

Často jsou to lidé, kteří nenašli pomoc u klasické medicíny nebo u psychiatrů či psychologů a začali ji hledat v alternativních způsobech – procházeli léčitelskými kurzy, reiki, zbavováním negativních energií a podobně. Ale nic takového nepomůže a jen se jejich stav zhoršuje. Jak to můžete tvrdit? Mluvíme o věcech, které nejde empiricky vysvětlit a my jako křesťané se musíme ptát, kdo nám pomoc nabízí. Z pohledu věřícího křesťana je duchovní svět ostře rozdělen na plus a mínus. Kladnou stranou je Bůh, Nejsvětější Trojice, Panna Maria, svatí a dobří andělé. Zápornou stranu tvoří Boží nepřítel ďábel a jeho andělé. Cokoli tedy přijímáme v duchovní oblasti (tedy například i léčivou energii), tak pro křesťana to vždycky znamená ptát se: Bože, je nebo není to od Tebe? I ďábel rozdává své dary. Když vám někdo s milým úsměvem na tváři nabízí dar a vy víte, že vás nenávidí, co je účelem jeho daru? Myslíte, že vám chce pomoci nebo vás svést tam, kam chce on?

Jako křesťané víme, že s kladným světem se komunikuje pouze modlitbou, ať v podobě prosby, díkuvzdání, klanění, různých pobožností, novén, mše svaté, růžence a podobně. Opakem je magie, která určuje, co vše musím přesně splnit a vykonat, abych byl vyslyšen. To je podvod, kdy nám nepřítel nabízí úspěch nebo úlevu v problémech, ale vezme si za to svou daň. Takovou daní mohou být nejrůznější problémy v oblasti těla, psychiky či duše, které se však projeví často mnohem později. Za úlevu v oblasti těla pak věřící člověk může zaplatit neschopností se modlit či rozpadem vztahů.

Kdo se dobrovolně otevírá zlu a dobrovolně ho k sobě zve, může si být jist, že samo dobrovolně neodejde. Takový člověk si pak neví rady, dokonce se cítí ohrožen na životě a jsou to přesně ty případy, kdy odborná lékařská pomoc nepomáhá.

První kontakt a zjišťování konkrétních problémů za mne dělá má spolupracovnice – řeholní sestra. Nejprve se tedy ptáme, jaké konkrétní problémy vás trápí, od kdy a jak se projevují, s čím mohou být spojeny. Pak v seznamu praktik z oblasti esoteriky a okultismu vyberete ty, se kterými máte osobní zkušenost. Před samotnou modlitbou vás upozorním, že nejsem žádný šaman, léčitel ani senzibil, ale že vám mohu nabídnout pomoc prostřednictvím modlitby ve jménu Ježíše, který sám uzdravoval a dal tuto moc i mučedníkům. Pokud vy dobrovolně souhlasíte a jste ochoteni zříci se praktik, které jste dělal, nejlépe nahlas, a poprosíte Ježíše o pomoc, pak se nad vámi modlím. Prosím Pána, aby zrušil moc konkrétního zla a poslal ho pryč.

Různé. Lidé třeba necítí vůbec nic, nebo se začnou chvět, brní je nohy. Někdy se jim ani neuleví.

Mým cílem je, aby mě dotyčný přestal potřebovat. Když problémy nezmizí, hledáme další oblasti, které by je mohly způsobovat. Vždy ale radím, naučte se modlit k Ježíši Kristu, který vám pomůže natolik, nakolik se k němu budete obracet.

Vždy se snažím takovému člověku říci, že opravdu pomoci může jedině Bůh sám. Má-li zájem, pošlu ho na kurz Alfa nebo k někomu, kdo mu představí základy křesťanství. Často se pak stává, že se takový člověk vydá na cestu víry a modlitby. Vlastně nemá jinou možnost, protože duchovní mínus může zrušit jedině duchovní plus. A na něm také leží zodpovědnost, zda se jeho stav zlepší. Nechce-li se čehokoli špatného zříci, můžeme se pak třeba modlit týdny a nic se nestane. Občas se stane i to, že nechuť změnit život je tak velká, že člověk raději snáší těžkosti, které ho sužují.

Pod tímto pojmem si lidé dnes představují širokou škálu činností včetně magické pomoci či šamanismu. V našem katolickém pojetí je exorcista kněz pověřený biskupem k modlitbě exorcismu, což je přesně stanovená modlitba nad člověkem sužovaným nepřítelem. Exorcismu je však třeba výjimečně a každá modlitba za osvobození se sice dá nazvat exorcismem - tedy vymítáním, ale není exorcismem v pravém slova smyslu. Spíše tedy používáme termín modlitba za osvobození.

Ano, pro pražskou arcidiecézi.

Vyžaduje to poctivý osobní život, život s Bohem, znalost lidské psychiky, teologické vzdělání a sledování nových informací v oblasti psychiatrie a psychologie, a v neposlední řadě i kontakt s odborníky z této oblasti. V katolické církvi smí být exorcistou pouze kněz. Exorcismus si ale jako životní cestu naplánovat nejde. Není to něco, po čem by člověk toužil, protože se zde setkává s temným světem zla. Spíše k tomu člověk dospěje v touze pomáhat lidem sužovaným Božím nepřítelem a musí k exorcismu přistupovat jako ke službě s ryzím úmyslem pomáhat druhým a sloužit Kristu. Brzy ho tato služba přivede k pokoře, protože zjistí, že vše co dělá, není jeho mocí, ale že je odkázán pouze na milost Boží.

Každý z nás zůstává člověkem, se svými zraněními či slabostmi. Proto i já potřebuji občas přímluvnou modlitbu. Modlíme se za sebe navzájem. Kristus, který uděluje toto pověření, nabízí skrze církev dostatečnou ochranu a pomoc. Vím, že kdybych přestal žít ze svátostí, velmi brzy by mě Zlý dostal tam, kam chce on.

Zlý se vždy snaží své působení maximálně skrýt a nějak maskovat, a proto ho odhalení jistě nenechává chladným. Projeví se to občas podivnými náhodami či událostmi, které vás mají připravit o trpělivost a pokoj srdce. Poznám tak, že mne nenávidí, ale je to zároveň potvrzením, že jdu správnou cestou, že se držím Pána a dělám to, co po mě chce.

Ďábel je jako pes na řetězu. Když se k němu nebudeme přibližovat a budeme se vyhýbat tomu, co on nabízí, tak nám neublíží. Spolehlivou ochranou před ním je intenzivní život v přátelství s Bohem skrze modlitbu, svátosti a život podle Desatera. (peš)