Skončil Rok zasvěceného života

Rok věnovaný zasvěceným osobám slavnostně ukončily i některé diecéze v České republice, v jiných se oslavy ještě chystají.

Součástí programu k ukončení Roku zasvěcené života bylo setkání papeže Františka s řeholníky a řeholnicemi i společné slavení mše svaté. Během homilie papež vysvětlil spojení a návaznost roku věnovaného zasvěceným osobám na nedávno zahájený rok milosrdenství. Rok zasvěcený osob se teď jako "řeka vlévá do moře milosrdenství, do onoho nezměrného tajemství lásky, kterou prožíváme v tomto mimořádném svatém roce," řekl František.

Setkání s Pánem stojí na počátku každého povolání k zasvěcení, vysvětlil dále: "Povolání totiž nezačíná naším projektem vymyšleným u stolu, nýbrž milostí, kterou nás Pán dostihuje v setkání, jež mění život. Kdo se opravdu setká s Ježíšem, nemůže zůstat stejný jako dřív." Toto setkání s Ježíšem, pokračoval, má pak každý řeholník zprostředkovávat druhým; "stává se podporovatelem kultury setkávání a uniká sebevztažnosti, která nás uzavírá do sebe."

Každý řeholník je podle Františka také povolán, po vzoru Ježíše, sdílet s lidmi kolem sebe Boží blízkost: "Zasvěcené osoby jsou povolány být konkrétním a prorockým znamením této blízkosti Boha, tohoto sdílení stavu křehkosti, hříchu a ran člověka naší doby. Všechny formy zasvěceného života, každá podle svých charakteristik, jsou povolány být nepřetržitě na misiích a sdílet radost a naději, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí."

Dalším úkolem člověka, který se zasvětí Bohu, je podle Františka být ‚strážcem úžasu‘, tzn. neochabovat ve svém rozhodnutí se pro Pána, neupadat do stereotypu, nezastavovat se před překážkami, přijímat prorocká a odvážná rozhodnutí, udržovat si v srdci jakýsi permanentní "zdravý neklid pro Pána". "Běda," varoval František, "jestliže se duchovní život stane zvykem, běda, když naše charismata vykrystalizují v abstraktní doktrinu. (...) Naši zakladatelé byli pohnuti Duchem a nebáli se zašpinit si ruce všedním životem a lidskými problémy, odvážně se vydávali na zeměpisné a existenciální periferie."

Po mši svaté vyšel papež František před baziliku sv. Petra a promluvil k přítomným řeholníkům znovu: "I dnes vás Pán nepřestává volat tou láskou, s níž jste byli povoláni. Nezapomeňte, nezapomeňte tu krásu a úžas prvního zavolání!"

Závěrečné oslavy Roku zasvěceného života proběhly také v jednotlivých diecézích České republiky, nebo se zde ještě chystají. Například v Praze se uskutečnilo tradiční setkání řeholníků, řeholnic a všech zasvěcených osob s kardinálem Dominikem Dukou, v Českých Budějovicích je přivítal biskup Pavel Posád, v Hradci Králové pak biskup Josef Kajnek. Na Jablunkovských oslavách zasvěcených osob v ostravsko-opavské diecézi zastoupil nemocného biskupa Františka Václava Lobkowicze Mons. Adam Rucki.

Před ukončením Roku zasvěceného života papež Františel přijal pět tisíc řeholníků a řeholnic při audienci v pondělí 1. února. Hovořil o tématech vztahů v komunitě, poslušnosti, nedostatku povolání nebo i o terorismu klevet. Ve své improvizované promluvě, při níž odložil připravený text, hovořil papež o poslušnosti, která je pro dnešní svět prorockou, dále o blízkosti zasvěcených vůči druhým a o naději tváří v tvář počtu poklesu povolání.

Poslušnost je proroctvím pro dnešní svět

"Jsou mezi námi bratři a sestry, kteří prožívají poslušnost – ne tu vojenskou, to je jiná věc – prožívají ji jako darování srdce… toto je proroctví," řekl papež. Díky poslušnosti člověk ukazuje, že cesta, kterou nabízí Ježíš, vede k radosti. To je pro dnešní svět prorocké. Zasvěcený člověk podle Františka jedná podle své řehole a podle pokynů představených. V případě, že něco "nevidí jasně", promluví si s představeným a následně poslechne. Tento postoj podle papeže stojí v protikladu k "semenu anarchie, které rozsévá ďábel". "Prosím nezapomínejte na proroctví poslušnosti," řekl František shromážděným.

Nejdůležitějším bližním je spolubratr a spolusestra

Zasvěcení Bohu má pak vést k tomu, aby byl člověk blíže druhým lidem. To platí i pro klauzurované mnichy a mnišky, které mohou být lidem nablízku jiným způsobem. Papež uvedl v této souvislosti příklad karmelitky sv. Terezie z Lisieux, jež se díky svému "hořícímu srdci" stala patronkou misií. "Bližním" je však pro zasvěcené osoby na prvním místě jejich vlastní spolubratr nebo spolusestra, pokračoval papež a jako negativní příklad uvedl fiktivní rozhovor mezi knězem a řeholnicí: "‚Otče, v naší komunitě nám představená dovolila, abychom šli ven a byli s lidmi v chudých čtvrtích.‘ – ‚A řekni mi: V tvé komunitě jsou staré sestry?‘ – ‚Ano, jistě, jsou na marodce ve třetím patře.‘ – ‚A kolikrát denně jdeš navštívit své staré spolusestry, které mohou být tvojí matkou nebo babičkou?‘ – 'Víte, otče, hodně se nasazuji v práci a nezvládám tam zajít…‘" "Nejdůležitějším bližním je tvůj bratr, sestra a komunita," zdůraznil papež.

Řeči o druhých jsou jako terorismus

Jedním ze způsobů, jak se vzdálit vlastním bratřím či sestrám, je podle Františka klevetění. Kdo mluví špatně o druhém za jeho zády, je jako terorista, který hodí ničivou bombu a odejde pryč. "Jestliže tě napadne říct něco proti bratrovi nebo sestře a hodit tak bombu klevetění, kousni se do jazyka. Silně," řekl papež. Negativní věci se podle Františka mají říkat pouze do očí nebo na kapitulách, případně se mohou řešit s někým, kdo je schopen druhému pomoci. "Jestliže sedokáže každý z vás v tomto Roce milosrdenství úplně vyvarovat terorismu klevetění, bude to velký úspěch svatosti pro církev," uvedl František následovaný potleskem.

Tlouci na dveře Pánova srdce a prosit o povolání

Přítomným se papež také svěřil se svým vnitřním bojem o naději tváří v tvář poklesu povolání ("Hodně mě to stojí, když vidím pokles povolání."). V této souvislosti zmínil biblický příběh o Anně, matce proroka Samuela, která se intenzivně modlila za početí dítěte. "Modlí se vaše srdce také tak intenzivně, když vidíte tento pokles povolání? Pán, který byl štědrý, nikdy nenechá svůj příslib nevyslyšený. Ale musíme tlouci na dveře jeho srdce," vyzval řeholníky a řeholnice František. Papež také varoval řeholníky a řeholnice před ulpěním na penězích, které jsou jen "ďáblovým trusem". Zasvěcení mají svou naději vkládat pouze do Pána. V závěru také poděkoval všem přítomným za jejich řeholní život, zvláště přitom vyzdvihl úlohu řádových sester.

Programu závěru Roku zasvěceného života se účastnily také řeholnice z České republiky - Školské sestry de Notre Dame, Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka z Opavy, sestry z Díla blažené Zdislavy, boromejky a Školské sestry sv. Františka. Rok věnovaný zasvěceným osobám, který byl slaven po celém světě, začal na první adventní neděli v listopadu roku 2014 a skončil 2. února 2016. (zdroj: cirkev.cz)