Papež František převzal prestižní cenu Karla Velikého

Slavnostního aktu v Apoštolském paláci přihlíželi přední evropští politici, mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, španělský král Felipe VI., předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či předseda Evropské rady Donald Tusk. Ceny si laureáti tradičně přebírají v západoněmeckých Cáchách, dnešní předání ve Vatikánu tak bylo výjimkou. Nadace, která cenu uděluje, o nositeli rozhodla už loni v prosinci. Uvedla tehdy, že papež přináší Evropanům poselství naděje a povzbuzení a je pro ně "hlasem svědomí", který jim připomíná povinnost usilovat o mír, svobodu, právo, demokracii a solidaritu.

Ve svém projevu při ceremoniálu vyzval papež František k aktualizaci "evropské myšlenky". Připomněl přitom svá slova z Evropského parlamentu, kde nazval Evropu "babičkou", jež je unavená a není schopná plodit nový život. "Co se ti stalo, Evropo, matko národů, matko velkých mužů a žen, kteří dokázali obětovat život za důstojnost svých bratří a sester?" položil otázku papež.

František připomněl zakladatele evropského sjednocení, kteří po 2. světové válce uměli "radikálně proměnit modely, jež působily jen násilí a zkázu". Byli tvůrčí a měli odvahu hledat nová řešení problémů lidí, kteří byli zranění válkou. Vytvořili tak jedinečný prostor, v němž lidé mohli žít v míru. Má-li se Evropa obnovit, je třeba se vrátit k ideálům jejich zakladatelů a ke skutečné solidaritě a konkrétní velkorysosti, která následovala po světovém konfliktu.

K "znovuzrození Evropy" jsou podle papeže potřebné tři schopnosti: integrovat, vést dialog a plodit nový život. "„Existuje-li nějaké slovo, které musíme opakovat až do únavy, je to dialog."

Evropská města jsou krásná proto, že uměla uchovat rozdílnost stylů, pohledů a národů. Kontinent vždy dokázal integrovat nové kultury. "Tvář Evropy se nevyznačuje stavěním jedněch proti druhým, nýbrž nesením rysů různých kultur a krásy z toho, že se překoná uzavřenost," uvedl římský biskup. Podporovat tuto integraci je podle něj také úlohou politiků.

"Existuje-li nějaké slovo, které musíme opakovat až do únavy, je to ‚dialog‘," pokračoval František. "Mír bude trvalý pouze v té míře, v níž ozbrojíme naše děti zbraněmi dialogu a budeme je učit dobrému boji setkávání a vyjednávání," prohlásil papež. Kultura dialogu by podle něj měla být hlavní osou ve vyučování všech oborů.

Papež také zkritizoval současnou nezaměstnanost mladých lidí, která jim nedává budoucnost. Přístup k práci pro všechny lidi má být prioritou. To však vyžaduje hledání nových ekonomických modelů. Je třeba přejít od ekonomie, jež klade důraz na zisk na základě spekulací, půjček a úroků, k "sociální ekonomii", jež bude investovat do lidí a bude pro ně vytvářet pracovní místa. "Pouze církev bohatá na svědky bude moci dát čistou vodu evangelia kořenům Evropy."

K znovuzrození Evropy může a musí pomoci také církev. Její úloha spočívá především v hlásání evangelia, "které se dnes více než jindy projevuje především ve vycházení vstříc zraněním lidí, v přinášení mocné a jednoduché Ježíšovy přítomnosti, jeho útěšného a povzbuzujícího milosrdenství". Pouze církev bohatá na lidi, jichž se dotkl Bůh a kteří žijí evangelium, bude moci "dát kořenům Evropy čistou vodu evangelia".

Svůj projev zakončil papež František "snem" o nové Evropě: "Sním o mladé Evropě, která je ještě schopná být matkou: matkou, jež má život, protože má úctu k životu a nabízí naděje života. Sním o Evropě, která se stará o dítě; přispěchá na pomoc chudému a tomu, kdo přichází a hledá přijetí, protože již nemá nic a žádá o útočiště. Sním o Evropě, která naslouchá a přikládá hodnotu nemocným a starým lidem, aby nebyli redukováni na neproduktivní předměty k zahození. Sním o Evropě, v níž být migrantem není zločinem, nýbrž výzvou k většímu úsilí o důstojnost celého lidského pokolení. Sním o Evropě, v níž mladí vdechují čistý vzduch upřímnosti, milují krásu kultury a prostého života, neznečistěného nekonečnými potřebami konzumismu; kde ženit, vdávat se a mít děti znamená zodpovědnost a velkou radost, nikoliv problém způsobený nedostatkem stabilní práce. Sním o Evropě rodin, se skutečně účinnými rodinnými postupy, jež se budou soustředit na tváře spíše než na čísla, na rození dětí spíše než na růst majetku. Sním o Evropě, jež podporuje a chrání práva každého člověka, aniž by zapomínala na povinnosti ke všem. Sním o Evropě, o níž nebude možné říci, že úsilí o lidská práva bylo její poslední utopií."

Mezinárodní cena Karla Velikého se uděluje od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení. Mezi její držitele patří i Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991. V minulosti získal ocenění také například papež Jan Pavel II. nebo zakladatel komunity Taizé Roger Schütz. (zdroj: cirkev.cz)