Reakce na článek Davida Smyčky

Dne 4. května 2016 byl na stránkách www.christnet.cz zveřejněn článek "Dům ze skla - pohledem zdola". Biskupství královéhradecké si dovoluje na obsah článku touto cestou alespoň stručně reagovat, i když na otázky obdobného charakteru odeslalo písemnou odpověď tazateli - autorovi článku - již v lednu roku 2015. Z této odpovědi částečně vychází i naše následující reakce.

Při úvahách o míře informovanosti musíme vzít v úvahu dvě roviny - rovinu sdělování informací kněžím a farníkům a informování široké veřejnosti. V současné době velmi aktuální téma restitucí znamená pro biskupství ještě stále nedokončený proces, který i v průběhu roku 2016 pokračuje přebíráním navraceného majetku, případně probíhajícími soudními spory. Z tohoto důvodu by některé naprosto veřejné informace (na webu) dostupné komukoli o konkrétních (např. majetkových) záležitostech byly v tuto chvíli nepřesné nebo předběžné. Naprostá detailní informovanost veřejnosti v této oblasti by také mohla ohrozit některé investičně-obchodní záměry biskupství. Je tedy třeba zvažovat užitečnost a účelnost těchto informací (např. v oblasti majetku a restituční problematiky) i z pohledu obchodního tajemství a konkurenčních vlivů.

Na druhou stranu - informace uvnitř diecéze o těchto záležitostech nejsou utajované, neboť na mnohých rozhodnutích se spolu s biskupstvím podílejí i představitelé farností a problematika je často předmětem diskusí v různých církevních grémiích v souladu s platným kanonickým právem.

Obecně proto platí, že podrobnější informace jsou vyžadovány a mohou být poskytnuty farářům a administrátorům farností, kteří jsou jako statutární zástupci jim svěřených farností odpovědní za jejich hospodaření. Informace zásadního charakteru mohou být poté kněžími předány poradním orgánům farností (pastorační i ekonomická rada) a v užitečné míře také farníkům. Právo získat některé konkrétní informace týkající se jednotlivých farností a jejich hospodaření tedy nemá každý bez rozdílu, ale je možné poskytnout je pouze zodpovědným představitelům těchto farností.

Další zmíněnou oblastí je přispívání věřících na pojištění majetku diecéze formou dvou vyhlašovaných diecézních sbírek. Pojištění diecézního majetku je organizačně zajištěno smlouvami na krytí pojistných rizik, které jsou cenově výhodné díky souhrnnému pojištění pro celou diecézi. Pro pokrytí nákladů s tím spojených jsou vyhlášeny dvě diecézní sbírky v roce, které by měly pokrýt tyto náklady. Obě sbírky jsou ročně schváleny čtyřiadvacetičlennou kněžskou radou a celodiecézní ekonomickou radou odborníků. Případný rozdíl (podstatně menší část) je poté dokryt z prostředků Fondu solidarity, v souladu s jeho statutem. O konkrétní výši nákladů na pojištění včetně výnosu sbírek jsou pravidelně informováni všichni správci farností formou článku ve vnitrocírkevním diecézním měsíčním věstníku ACRG. Základním principem úhrady nákladů na pojištění je solidarita - mnoho farností by na pojištění svého majetku nemělo prostředky. Pochybujeme ovšem o pozitivním smyslu rozdělení nákladů na pojištění dle jednotlivých farností a tím k rozdělení diecéze na ty farnosti, které více přijímají a na druhé, které více pomáhají. To by prakticky popíralo již zmíněný princip solidarity.

Posledním probíraným tématem je problematika diecézního Fondu solidarity. Ten byl založen s úmyslem pomoci finančně slabším farnostem diecéze. Příspěvek je přidělován na základě žádosti statutárního zástupce farnosti po projednání v komisi, konsensem či hlasováním. Statuta určují, kdo je členem komise z moci úřadu a kdo je členem volbou mezi vikáři a zástupci farností. Fond je určen většinou na opravy kostelů v havarijním stavu, prioritou je oprava střech a statické zajištění objektů. Protože do fondu přispívají do 30. června tohoto roku i všichni kněží, je část prostředků přidělována také na opravu a rekonstrukci kněžských bytů v objektech farních budov. Všichni správci farností znají postupy stanovené k podávání žádostí i výši odvodů do tohoto fondu. Seznam žadatelů i výsledek rozhodnutí komise je v současné době zveřejněn na stránkách biskupství, rovněž tak i zápis z jednání komise a plánovaný rozpočet fondu. Vzhledem k proměnám ve způsobu hospodaření církve se v současném období uvažuje rovněž o změně části pravidel v hospodaření s prostředky tohoto fondu již pro příští rok.

Jak již pisatel výše zmíněného článku správně uvedl, rozsah poskytovaných informací jednotlivými biskupstvími je různý. Možná, že některé biskupství v jednotlivých konkrétních otázkách zveřejňuje více údajů. Odmítáme obvinění, že naše biskupství hospodaří netransparentně. V současném období probíhá uvnitř církve mnoho změn souvisejících s jiným postavení církve v hospodářském zabezpečení. I v oblasti informovanosti se nastavují některé nové standardy a zvyklosti. Je třeba konstatovat, že systém informovanosti lze vždy zlepšovat – o toto se biskupství do budoucna bude více snažit. Přispět k tomu mají i probíhající setkání se členy ekonomických rad jednotlivých vikariátů. Vždy ale budou v této oblasti dvě úrovně – informace zodpovědným osobám uvnitř církve a oproti tomu informace určené pro širokou veřejnost. (Biskupství královéhradecké, Tiskové oddělení)