Stanovisko k novele zákona o registrovaném partnerství

K diskusi k výroku ústavního soudu, jímž zrušil zákaz adopce dětí registrovanými homosexuálními páry, a k novele zákona č. 115 /2006Sb. o registrovaném partnerství:

Je nutné, abychom si uvědomili, že existuje něco ještě hlubšího a zásadnějšího než naše svoboda a naše práva, a to respekt k druhým, zvláště k těm, kteří své oprávněné potřeby nemohou prosadit sami. Jako jsou děti, jimž chybí fungující biologická rodina.

Narůstající počet zachycených případů týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí je alarmující. Od roku 2009 se u nás zvýšil ze 4447 na 8478 v roce 2014 (ročně zachycených případů).  Za rok 2015 se počet těchto dětí opět vyšplhal až na 9433 (dle SPOD/MPSV), a to jsou pouze podchycené případy.

Každého člověka napadne, zda by těmto dětem nebylo lépe v pěstounské péči, ve specializovaných ústavech, zda by je z jejich situace nevysvobodilo osvojení, a to třeba i registrovanými páry. Seriózní diskuse o těchto otázkách je víc než žádoucí. Neztrácejme však ze zřetele fakt, že ti, jichž se tato diskuse týká nejvíce, promluvit dost dobře nemohou.  A v celospolečenské debatě se pak bez skrupulí prosazují většinou představy a "práva" dospělých.

Ministerstvo práce a sociálních věcí má velkou zásluhu na řadě projednávání a aplikací změn a přístupů, které byly uzákoněny ve prospěch rodin a dítěte. Uveďme např. návrh mechanismu dělení rodičovské dovolené či rozhodování o střídavé péči o dítě po rozvodu rodičů. Nelze než souhlasit s tím, že dítěti prospívá péče a výchova obou rodičů.

Sama paní ministryně Marksová, uvádí, že je zastánkyní tradiční rodiny. Model rodiny, již zakládá muž a žena, se osvědčuje po tisíce let a bezpočet odborných studií opakovaně dokládá, že nejlépe odpovídá zdravotním i psychickým potřebám dítěte. Nemá na ni tedy dítě nárok?

Souhlasíme proto s doporučením zamítnout návrh novely zákona o registrovaném partnerství, jak jej formulovala Asociace center pro rodinu (ACER), jež sdružuje v současné době 28 právnických osob v České republice, které se angažují v oblasti rodinné a sociální problematiky a ochrany práv dětí. Návrh novely je dalším oslabením významu biologického rodičovství jako jedinečného a nenahraditelného potenciálu v životě člověka, které nelze oddělit od jeho biologické podstaty. Zárodečné buňky nelze považovat pouze za biologický materiál a jejich dárce za pouhé zprostředkovatele bez jakékoliv odpovědnosti za osud nově vzniklého života.

Na rozdíl od praxe většiny evropských zemí není v naší legislativě respektováno právo dítěte znát identitu svých biologických rodičů. To má nevyhnutelně dopad na psychický vývoj dítěte, a co víc z dítěte se tak může stát "komodita", něco jako prostředek k uspokojení individuálních potřeb těch, kdo si chtějí "pořídit dítě".

Souhlasíme s tím, že stávající právní úprava nevyžaduje změny, protože diskutovaná problematika je již dostatečně upravena zákonem o registrovaném partnerství a občanským zákoníkem.

Adopce dětí v registrovaných partnerstvích se netýká jen dětí, které vzešly z původně heterosexuálního vztahu, ale otevírá diskusi o záměrném plození dětí v homosexuálním vztahu. Důsledky plynoucí z takového zplození dítěte nelze postihnout vzhledem k tomu, že je zaručována anonymita dárcům.

Všichni lidé si zaslouží respekt, protože jsme všichni byli stvořeni k obrazu Božímu. Všichni jsme také byli pozváni ke spolupráci na zlidštění toho světa, jsme pozváni podílet se na Božím stvořitelském díle. Každý podle svých možností. Každý máme jiné nadání, jiné tužby, jiné možnosti dané našimi vrozenými danostmi a sociální situací.  Mějme na paměti velkou odpovědnost a ochotu k hlubšímu chápání svého lidství, když vstupujeme do diskuse, kde se hraje o budoucnost našich dětí, o budoucnost toho nejlepšího, co máme.

Václav Malý, biskup

Předseda rady Iustitia et pax ČBK

V Praze dne 17.8.2016