V chrámu sv. Mikuláše v Humpolci se téměř tančilo

Z kostela sv. Mikuláše v Humpolci bylo v sobotu 25. 10. 2008 slyšet hudbu, zpěv a potlesk. Nebyl to však žánr, který by člověk očekával. Náhodné kolemjdoucí přitahovala do chrámu zvědavost.

Před oltářem se střídali mladí lidé hrající na akustické, elektrické a basové kytary, nechyběly zde klávesy, flétny a dokonce ani bubny, a to klasické i elektrické. Někteří z posluchačů se vlnili do rytmu a k tanci neměli příliš daleko… Co se to v kostele vlastně dělo? Uskutečnil se zde koncert s názvem „Hrajeme pro tisíc Josefů“.

Diecézní charita Hradec Králové vyhlásila sbírku „Hledáme tisíc Josefů“. Jde o to, že když se najde tisíc lidí, dejme tomu nositelů jména Josef, kteří věnují po tisícovce korun, bude možné za tento milión postavit ve velmi chudé části Indie kostel, který bude sloužit také jako nová škola pro děti. Mládež z římskokatolické farnosti Humpolec tato myšlenka oslavila a chtěla ji podpořit. Z tohoto důvodu se rozhodla uspořádat koncert s tím, že dobrovolné vstupné bude putovat na účet sbírky.

Ke koncertu se připojili také další tři skupiny z okolí. A tak během sobotního odpoledne rozezněli kostel kromě mladých z Humpolce, také skupiny s názvem Výkřik z Kališť,  NaPrášky a Dokořán. Roli moderátora pak ochotně přijal zdejší vikář P. Marian Sokol. Byl to skutečně jedinečný zážitek.

Celou akci zahájili domácí. Prozradili o sobě, že nehrají příliš dlouho, a tak nemají ani žádný název, ale hrají s nadšením a k oslavě Boha, v kterého uvěřili. Kdo by chtěl slyšet, jak hrají, může přijít v pátek na mši svatou do Humpolce, při které zajišťují hudební doprovod.

Další skupina - Výkřik z Kališť - jsou o něco zkušenější. Každou neděli se podílí na hudbě při bohoslužbě, jak jejich název napovídá, ve farnosti Kaliště. Mají za sebou několik vánočních a velikonočních koncertů. Po vystoupení této skupiny představila paní Gabriela Sabö projekty Diecézní charity Hradec Králové, které pomáhají v Indii. Je to především Adopce na dálku, ale také Domky pro chudé nebo projekt Internátní škola. Kromě toho se zmínila o situaci v Indii, která je velmi těžká a složitá zvláště kvůli místním nepokojům a bojům.

Po krátké přestávce rozezvučela kostel skupina NaPrášky ze Světlé nad Sázavou. Při představování účinkujících jsme se dověděli, odkud vítr foukal při vymýšlení názvu. Když prozradili, že spolu hraje několik lidí, kteří se jmenují Prášek nebo Prášková, byl nám název jasnější. Oproti předchozím vystupujícím přibylo několik nástrojů také o bubny, ale stále se jednalo o hraní k oslavě Boží.

Tečku za vystupováním udělali mladí z Havlíčkova Brodu, kteří se jmenují Dokořán. Při hudbě a zpěvu otevírali dokořán nejen svá ústa, ale také srdce. Střídaly se rytmy pomalé i rychlé, písně známé i neznámé, ale rozhodně pěkné a chytlavé.

V kostele jsme strávili více než dvě hodiny, pak jsme všichni šli na děkanství, kde na nás kromě tepla čekalo ještě výborné občerstvení. Bylo nám zde spolu dobře. 

Akce to byla skutečně krásná a radost z ní znásobilo i to, že jsme prostřednictvím koncertu mohli na účet sbírky „Hledáme tisíc Josefů“ odeslat 9.151,- Kč. Velké díky patří všem, kteří jakýmkoliv způsobem přiložili ruku k dílu, jehož cílem bylo pomáhat a šířit radost.

(jado)