Prodloužení výstavy Svatý Václav - ochránce České země

Praha: Výstavu, která byla zahájena 19.12.2008, uspořádalo Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Dosud ji navštívilo bezmála 30.000 návštěvníků. S velkým zájmem veřejnosti se setkala nejen výstava, ale také doprovodné akce Dny otevřených dveří kostelů sv. Václava a cyklus přednášek, seminářů a komentovaných prohlídek doprovázejících výstavu. Tento významný počin, dosvědčující velmi dobrou spolupráci církevní a státní instituce, je možné označit za výrazný úspěch.

Výstava si klade za cíl prostřednictvím artefaktů spojených s životem a kultem svatého Václava, od jehož narození uplynulo loni 1100 let, seznámit návštěvníky s vývojem úcty k tomuto nejznámějšímu českému světci v průběhu staletí. Návštěvníci mají až do 22.3.2009 jedinečnou příležitost vidět drahocenná díla předních umělců, která byla po desetiletí skryta v depozitářích a reprezentují kořeny, hloubku a šíři jedenáct set let staré svatováclavské tradice. Výstava připomíná, že díky sv. Václavovi má český stát nepřetržitou tradici křesťanského patrona-panovníka vlastního rodu, a Pražský hrad je po více než tisíc let stabilním sídlem hlavy státu.

Výstava zahrnuje výběr 116 exponátů, vrcholných památek malířství, řezbářství, kamenosochařství, grafiky a uměleckých řemesel, zejména zlatnictví, v časovém rozpětí od 10. do 20. století. Nejstaršími a nejvzácnějšími předměty jsou relikvie světce, vložené do pěti gotických relikviářů ze zlaceného stříbra (v podobě poprsí sv. Václava s knížecí korunou, ve tvaru vztyčené paže, ve tvaru srdce, v křišťálové konvici a v malém věžovém ostensoriu) a meč a přilba z osobní zbroje sv. Václava, vzniklé z větší části v 10. století, a prohlášené za národní kulturní památky. Další středověké památky se dochovaly díky zbožné svatováclavské tradici (kožený románský střevíc, dřevěný gotický koflík, hedvábný gotický ornát). Vystaveno je rovněž Palladium země České – unikátní mariánský reliéf ze 14. století, legendou spjatý se sv.Václavem. Tyto památky pocházejí jednak z klenotnice a kaple sv. Václava pražské katedrály (v níž je světcův hrob a kaple se svatováclavskou korunou českých králů), a dále z kapituly ve Staré Boleslavi.

Obrazy a sochy představují sv. Václava ve třech úlohách: jako věčného panovníka a patrona (nejen českých knížat a králů, ale i Habsburků), dále jako rytíře, připraveného se zbraní v ruce a v čele vojska chránit svůj národ, a konečně jako svatého, dobrého člověka, který učí osobním příkladem pokoře, zbožnosti, lásce a pomoci slabým a trpícím, i jako mučedníka. K nejpůsobivějším obrazům patří původem gotická tzv. věrná podoba sv. Václava (vera effigies) ze zaniklé rotundy sv. Václava v Praze na Malé Straně a její grafické kopie z někdejšího kláštera augustiniánů v Praze Na Zderaze, dále barokní obrazy s výjevy ze svatováclavských legend od Karla Škréty, Petra Brandla nebo Jana Jiřího Heinsche, stejně jako monumentální sochy z kostela sv. Jindřicha v Praze či z katedrály sv. Bartoloměje v Plzni.

Období českého národního obrození zastupuje například malba praporu Národní gardy od Josefa Mánesa či dva soutěžní modely jezdeckého pomníku sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka a Bohuslava Schnircha. Mnohá díla byla pro tuto příležitost vědecky zpracována a restaurována. Výstava se vyznačuje nejen souborem unikátů, které návštěvníci mohli vidět pohromadě jen při velké výstavě ke svatováclavskému miléniu v roce 1929, ale představuje také výtvarná díla k tomuto výročí objednaná (mince, medaile a sklo).

Výstava představuje také filmové dokumenty a památky hudební, z nichž vyniká středověký Svatováclavský chorál, který jako hymna po staletí spojoval katolíky i protestanty. Výstavu doprovázejí odborné přednášky autorů, komentované prohlídky, lektorské programy a souhrnná publikace s katalogem v češtině s anglickým resumé.

Výstavu vytvořili P. Mgr. Vladimír Kelnar (autor ideové koncepce a kurátor, Arcibiskupství pražské), prof. Jan Royt (autor, Univerzita Karlova), PhDr. Dana Stehlíková (autorka a editorka katalogu, Národní muzeum), Mgr. Štěpánka Chlumská (kurátorka, Národní galerie v Praze), Ing. arch. Petr Malinský (architektonické řešení výstavy, ateliér DaM). Na výstavě spolupracovali Národní muzeum a Univerzita Karlova. Exponáty zapůjčilo 28 institucí, především Metropolitní kapitula pražská a Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi, dále kláštery, farní úřady, muzea, galerie, knihovny a archivy.